Asi musel koukat, jak Olomoučtí proměnu zvládli. Byli k nepoznání. Nákop dopředu, tam souboj, posbírat odražený balon a pokusit se o něco. Žádné vyjetí ze všeho po zemi, jak je modrým vlastní.
A vyplatilo se. Slovácko ve velmi důležitém zápase týmů v záchranářské skupině porazili 1:0. Že to bylo k nekoukání? To je otázka vkusu. Pragmatický fotbal jistě najde i své zastánce, na romantiku není pokaždé vhodná doba. Třeba olomouckého útočníka Martina Nešpora, který válku rozhodl: „Já se ve vzduchu cítím nejlíp. Když míč letí, uděláte kus hřiště. Stoper to však musí nakopnout cíleně a ne že to bude práskat.“
Dokážu si představit, jak bylo Jílkovi, když týmu ordinoval taktiku jednoduchého fotbalu proti své filozofii. „Ale taky už se mohlo stát, že bych tady třeba příště nebyl,“ naznačil, že body byly nutností. „Držku už jsme si rozbili dost. Sázka na fotbalovost je dobrá věc, ale v situaci, ve které jsme, se ne vždycky vyplácí.“
Ligové kolo očima redaktora Jana Dočkala16. kolo: Běda mužům, kterým vládne žena? Ne, když to dělá s citem 17. kolo: Proč se vyplatí podržet Chorého. A Sparta? Chápete to? 18. kolo: Fotbalový pragmatismus. Důležité jsou body... A co zbytek?  |
I když to byla (pro mě) fotbalová nuda, těžko to Olomouci vlastně vyčítat. Vždyť celou dobu razí kombinační styl a výjimečně z něj ustoupila. Na Andrově stadionu nebyly ani tři tisíce diváků, třeba ti nejvěrnější pochopili, že účel světí prostředky, že důležité jsou body a na zbytek se...
Zvědavější než na Olomouc jsem byl na Slovácko pod novým koučem Martinem Svědíkem. Porazilo pod ním Ostravu i Spartu a těšil jsem se, co předvede na Hané. To byla bída! Další tým razící jednoduchost a práskání do míče.
Věřím, že nešlo jen o taktický záměr trenéra, ale že hráči zkrátka po dvou podařených vystoupeních neměli svůj den, to se stát může.
Přimělo mě to ale k myšlence, zda jde vlastně o styl, za který by se měli fotbalisté stydět, nebo naopak chválit, když ukáží srdce a nezdolnou bojovnost? Zase jsme u vkusu. Jak je libo.
Ostravský Baník se senzačně drží na čtvrté příčce, ale také razí spíše jednoduchý fotbal. Nebo mu minimálně poslední dva zápasy herně nevyšly, ovšem oba vyhrál. A co má divák, nebo fanoušek raději? Body dělají radost stejně nebo podobně jako pohledná hra.
A v této fázi Baníku je to vlastně v pořádku. Kouč Páník jde postupnými kroky. Pokud zjistí, že má tým na víc, věřím, že přijde i nadstavba, protože jinak by se to mohlo časem okoukat a pak by to už byla třeba výzva pro jiného trenéra, nebo jiné hráče. Ale nemůžete přeskočit svůj vývoj.
Anebo můžete. Trenérský svéráz Josef Csaplár jde s Příbramí jinou cestou. „Štve mě, když se v českém fotbale dokola říká, že nejdřív musíš udělat body a pak můžeš hrát fotbal. Já chci hrát fotbal vždycky.“
Občas tedy Příbram schytá debakl i dvakrát po sobě, ale taky je schopná remizovat v Plzni nebo vyhrát velmi důležitý zápas na Dukle jako v tomto kole.
Líbila se mi Karviná pod trenérem Nádvorníkem. Bylo vidět, že chce tým změnit do rychlosti, napadal vysoko, ale ztratil dobře rozehrané zápasy a vedení trpělivost. Nebyly body.
V tomto ohledu mají v Olomouci s Jílkem svatou trpělivost, avšak oprávněnou. Vyhazovat trenéra, který s mužstvem postoupil ze druhé ligy a hned ho dostal do kvalifikace Evropské ligy krásným fotbalem navrch, by bylo zvrácené. Navíc Jílek zhmotňuje olomouckou filozofii, v hierarchii klubu je velmi důležitý, jak by ostatně trenér měl být v každém klubu.
Ve Spartě je třeba řez
A pak tu máme Spartu, slavnou značku. Kritizovat ji teď je tak snadné, prochází složitým přerodem, zvolila zahraniční cestu, což je omyl, neboť si nevybrala správné hráče. Zodpovědnost jde z velké části za trenérem a sportovním ředitelem Zdeňkem Ščasným, vsadil na špatné koně, rychle vyhodil kouče Hapala a sám má přitom podobně mizernou bilanci jako mnohými vysmívaný Ital Stramaccioni.
Tady musí přijít radikální řez a Ščasný by měl skončit.
Jedna věc je, že se sparťané trápili doma proti Teplicím, kombinační fotbal jim také moc nešel, ale i tak si vytvořili dost gólových šancí na to, aby vyhráli. A nejde za Ščasným, že Pulkrab a spol. selžou v jasných pozicích. Ovšem případná výhra by jen maskovala potíže, které zakrýt snad ani nejde. I tak patří velká gratulace Teplicím a trenérovi Hejkalovi, že špatné formy favorita dokázal jeho mančaft využít a nespokojil se třeba jen s bodem z Letné.
Nejhezčí fotbal, tedy podle mého gusta, hraje aktuálně Slavia a Jablonec. Viděli jste ťukes v rychlosti, který předcházel brance slávisty Olayinky? Srdce zaplesalo. Drc, drc, drc, gól.
Herně se zvedá i mistrovská Plzeň. Volej Kovaříka ve Zlíně po pohledné akci byl výstavní.
Jsem rád za každé mužstvo a trenéra, který myslí i na lidi. I když jich na tribuně není mnoho.
Nechci českou ligu hanit, nepřijde mi špatná, fyzicky je velmi náročná. Jistě, hráči mají svoje limity, kvůli kterým hrají českou ligu, a to je zase na delší debatu především s mládežnickými trenéry a jejich vizí fotbalu, protože v mládežnickém fotbale by s nadsázkou mělo platit: důležitá je hra, práce s míčem a na body se...
... body přijdou.
Pěkné ponedělí.
