Nedovedu si to vysvětlit. Nevím. Těžko říct. To jsou pozápasová slova v emocích.
Aby mladí fotbalisté podobný výpadek neopakovali v sobotu proti Srbsku, musí se dopátrat, proč je herní výpadek postihl.
„Přitom první poločas byl nejlepší, co jsme kdy hráli,“ říkal ofenzivní záložník Jiří Skalák.
Češi soupeře přehráli, zaskočili ho nasazením, vytvářeli si šance, v obraně ho k ničemu nepustili. Sebevědomí rostlo. Ale pak se vytratilo.
„Po přestávce jsme si nedali dvě přihrávky za sebou, neudrželi jsme míč, byli pořád pod tlakem, možná někomu docházely síly,“ vypočítával Skalák.
„První půli jsme byli vyhecovaní, vlítli jsme na ně. Pak jsme se zatáhli, asi jsme si mysleli, že to ubráníme, že to nějak dohrajeme. Jestli jsme se spokojili s tím, že vedeme jedna nula,“ přemítal středopolař Ondřej Petrák.
Češi najednou byli v soubojích pozdě, nestíhali v defenzívě.
„Když hrajete hodně bez míče, jako my v druhé půli, tak síly ubývají rychleji. My jsme si nedokázali pořádně přihrát, každou druhou přihrávku jsme zkazili a když pak míč získali, těžko jsme ho udrželi, protože chyběl pohyb. Prostě jedno s druhým,“ poznamenal Petrák.
Co dál bylo příčinou herní a posléze i výsledkového obratu? Určitě i zlepšený výkon soupeře. „Přišlo mi, že v prvním poločase začali Dánové laxně, ve druhé půli proti nám nastoupil jiný tým,“ poznamenal Skalák.
Každopádně nepovedený druhý poločas, v němž Dánové, otočili z 0:1 na 2:1, pořadatelské zemi pořádně zavařil.
Druhý zápas, v němž narazí na silné, ale nevyzpytatelné Srby, je klíčový. Porážka znamená vyřazení ve skupině, remíza dává naději, že v závěrečném duelu proti Německu bude ještě o co hrát.
„Němci jsou favorit, ale proti Srbsku to tak zrovna nevypadalo,“ všiml si Skalák v zápase, který skončil remízou 1:1.
