První možnou komplikaci související s tím, aby se jeho jméno objevilo v konečné nominaci, má hradecký brankář Tomáš Koubek úspěšně za sebou.
Podle očekávání je mezi trojicí vyvolených brankářů, ale je pravděpodobné, že o tom, kdo bude na šampionátu hájit českou branku, se rozhodne mezi ním a ostravským Jiřím Pavlenkou. „Věřím, že na šampionátu chytat budu, ale konečné rozhodnutí je na trenérech,“ řekl Koubek.
Kdy se určí, kdo bude chytat?
Je pravda, že termín toho se stále nějak oddaluje. Bylo nám nejdřív řečeno, že se to rozhodne po třech dnech tady na soustředění v Rakousku, potom, že se to rozhodne po sobotním zápase s Ukrajinou, a změnilo se to, chytal Jirka Pavlenka. Takže teď to vypadá, že se rozhodne v úterý, kdy hrajeme s Ukrajinou podruhé.
Pro další kariéru to může být hodně důležité, šampionát bude hodně sledovaný. Jak berete konkurenci na brankářském postu, která v týmu nyní je?
Vnímám ji jako dost velkou, což platí asi i o Jirkovi. Je to takové napjaté, ani jeden nevíme, na čem jsme. Oba se snažíme pracovat naplno. Ale neviděl bych v tom nic zvláštního. Oba chceme chytat, ale jeden dostane černého Petra a bude to muset přečkat v pohodě. Poslední rok nám vyšel oběma, necháme se překvapit.
Na jaře jste chytali oba téměř nepřetržitě, ale týmům se moc nedařilo, vy jste dokonce sestoupili.
To je pravda, na výkonech našich týmů bylo naše chytání a pouštění gólů dost závislé, obecně platí, že jak se daří týmu, tak se daří gólmanovi. Málokdo nesleduje gólmana, když dostanete 0:4. Baníku se na jaře dařilo ještě méně než nám, ale měl už dost bodů z podzimu a v tom byl ten největší rozdíl.
Na druhé straně na vás zase chodí hodně střel a jste v zápasech hodně vidět.
Tak to nevím, jestli jsem v nominaci právě kvůli tomu (smích), ale zatím jsem chytal jen za Hradec a užívám si to. Každý to má v týmu jiné. Třeba Kozáčik v Plzni třeba v brance sedmdesát minut stojí a pak musí vytáhnout potřebný zákrok. Nebo nemá žádný. Jsem proto i rád, že jsem v týmu, ve kterém na mě šlo těch střel hodně a mohl jsem hodně těžkých situací řešit.
Jak berete klíčové zákroky, které jako brankář musíte řešit a které často rozhodují o úspěchu či neúspěchu mužstva?
Snažím se na to moc nemyslet a soustředit se, protože když to nechytím, tak prohrajeme. Jinak se člověk dostává dost pod tlak. Ale podle mě tohle hodně souvisí se štěstím při chytání. V dnešní době umí hodně gólmanů chytat, ale málokdo tu svoji šanci chytne za pačesy, k tomu však potřebuje i štěstí.
Existuje „hokejová“ varianta, že byste se v každém zápase na šampionátu střídali?
To asi ne. Kdo na šampionátu začne, bude-li se týmu bude dařit, tak to odchytá celé. Stát se ale může cokoliv: červená, nedej bože, zranění. Ale obecně u gólmana, pokud nechytá, je šance, že se na hřiště dostane, menší než u ostatních hráčů.
Vy jste sobotní zápas s Ukrajinou sledoval z tribuny, jak se vám líbil?
Myslím si, že jsme ho odehráli dobře. Snažili jsme se Ukrajince napadat hned u jejich pokutového území a to se nám dařilo. Tam zisk míče je nejlepší, protože pak máme nejblíž k jejich brance. Je pravda, že síla soupeře asi nebyla taková, jakou budou mít soupeři na šampionátu, ale jako prověrka to bylo dobré. Dali jsme tři góly, měli jsme i další šance.
Hradec z nejvyšší soutěže sestoupil, jak vidíte působení v něm?
Teď to nechci řešit. Nemám zprávy a pokud je nějaká nabídka, já o ní nevím. Teď je správné se soustředit na Euro a když to vyjde celému týmu i mně, nějaká nabídka se objeví.
