O čem? Že je mužstvo méně hladové a zároveň taky zranitelnější. Že sice stále dokáže vítězit díky soustavnému tlaku, chytré kombinaci a gólům v posledních minutách, ale na druhou stranu se celkem rychle poddá.
Tedy pokud soupeř použije zbraně, kterými otupí naučený plzeňský styl, takže nabourá sebevědomí i odhodlání. Jako se to přihodilo v sychravém pondělním podvečeru.
Když se mazákům nechce
„Odehráli jsme zlý zápas. Až to mohlo vypadat, že jsme neměli chuť,“ připustil záložník Patrik Hrošovský.
Byla to trefná poznámka, protože úřadující šampion, který před týdnem tak nadějně rozehrál Ligu mistrů, byl najednou všude pozdě. Ne snad kvůli únavě, ale kvůli ledabylému přístupu, ze kterého plynuly nepřesnosti a rozháranost. Plzeňským mazákům se prostě nechtělo. Jako by vypnuli.
Jablonec - Plzeň 3:0 |
Útočník Krmenčík odříznutý, kapitán Hubník a krajní obránci Limberský s Řezníkem nepřesvědčiví, křídelník Kopic bez míče.
Klidně bychom mohli pokračovat, nenašli bychom jediného hostujícího hráče, ze kterého by čišelo, že hodlá nakazit ostatní, aby problematický zápas společně zvrátili. Výsledkem bylo brzké střídání chybujícího záložníka Koláře a jediná střela na branku. Ani pokusů vedle branky nebylo víc, což se při vyhlášené ofenzivní kvalitě Plzně jeví jako obzvlášť tristní statistika.
„Výsledek odpovídá tomu, co se dělo na hřišti. Jablonec byl ve všem lepší,“ neskrýval trenér Pavel Vrba.
Proč? Protože motivace
Viktoria rychle poznala, že narazila na soupeře, který je daleko zažranější, chce hrát agresivně, obětavě a s nesrovnatelně větší chutí. Jako na začátku měsíce na Slavii, od které se Viktoria nechala přímo zválcovat.
Patrik Hrošovský (vlevo) z Plzně se pokouší zastavit Vladimira Jovoviče z Jablonce.
Proč to tak je? Proč mužstvo, které před týdnem nadšeným výkonem rozebírá CSKA Moskva, nenajde proti Jablonci nic, čím by mohlo konkurovat?
Hlavním důvodem je motivace. Mužstvo nedokázalo z Ligy mistrů přepnout na obyčejný režim. Z bálu pro fotbalovou šlechtu se vrátilo do soutěže, jež připomíná povinný domácí úkol, do něhož se hráčům občas nechce.
Jenže ono to spolu fatálně souvisí: bez splněných ligových povinností nemůže být pohárová nadstavba. A aby byla Plzeň znovu top, podobné výbuchy jako v pondělí si logicky nesmí dovolit.
Jak se (ne)plní domácí úkoly
Můžete pochopitelně namítnout, že aktuální tříbodová ztráta na vedoucí Slavii není po devátém kole bůhvíjaký problém, ale zrovna teď je celkem kritické období.
Jablonecký kapitán Tomáš Hübschman v akci během utkání s Plzní. Přihlíží hostující forvard Michael Krmenčík.
Hned v pátek do Plzně dorazí neporažená a mimořádně nažhavená Sparta, pro kterou je česká liga jedinou radostí sezony. Příští úterý už pokračuje Liga mistrů soubojem na hřišti AS Řím, což pro leckoho může být jeden z vrcholů kariéry, a v neděli přijde zase jeden z těch povinných domácích úkolů: porazit doma Teplice, které přijedou s novým trenérem Hejkalem.
Plzeň má dost zkušeností, aby si rychle vzpomněla, jak se z načančaných kulis Champions League přepíná do všední české ligy. Anebo už si nevzpomíná?
