Jste nejmocnější muž českého fotbalu. Překvapuje vás to?
Ani ne. S tím bych souhlasil. A nepovažuji to za arogantní odpověď, vyplývá to z kumulace mých funkcí. Řídím Spartu, nároďák a ještě jsem ve výkonném výboru fotbalového svazu.
Diplomat by se vyjádřil jinak. Řekl by, že větší moc má svazový předseda.
Mám pověst špatného diplomata.
V čem jste špatný diplomat?
V novinách se pořád porovnává, co jsem prohlásil a co nakonec udělal. Namátkou mě napadá trenér Kotrba. Předloni jsem řekl, že do Sparty nepřijde, dokud tady budu já. Roztrpčilo mě, jak s námi nepodepsal připravenou smlouvu. Byl to nediplomatický výrok. Správně bych měl předpokládat, že mě život může zpátky ke Kotrbovi někdy přivést, což se také stalo.
Vy často měníte názory. Proč?
Nemám prioritní pravdy, naslouchám a vyvíjím se. Ale rozhodně neskáču z černé na bílou.
Někdy ano, uvedu příklad.
Klidně, pojďme do toho.
Řekl jste: „Získávat drahé hráče zapůsobí na lidi, ale efekt je malý.
Chceme kupovat talenty, vychovat je a za desetinásobek prodat. To je dobrý obchod.“ Jenže poslední dobou přicházejí hráči kolem třicítky: Poborský, Baranek, teď Zbončák, Labant.
Měli jsme až děsivě mladé mužstvo, které bylo v krizi lehce vyvratitelné z kořenů. Potřebovalo kolem sebe vytvořit páteř, proto přišel třeba Poborský. A nákup Zbončáka? Akutně nám chyběl hráč na levou stranu zálohy. Vzali jsme nejlepšího, jaký v lize momentálně je.
Za 23 miliony korun, které se vám stěží vrátí. Špatný obchod, ne?
Nemůžete každého hráče vidět jako investici, v tuto chvíli je pro nás nezbytné vyhrát mistrovský titul, proto něco obětujeme.
Před čtyřmi lety vás nikdo ve fotbale neznal. Jak jste se dostal ke Spartě? Impulsivní rozhodnutí, udělané srdcem. Na Slovensku jsem kupoval regionální noviny od Východoslovenských železáren. Byl to rychlý a elegantní obchod. Sedíme a oni říkají, kéž by takových obchodů bylo víc, teď prodáváme Spartu, je na ni vyhlášený konkurs a marně jí sháníme partnera. V pátek jsme se bavili a v pondělí už byla Sparta naše.
Jak jste během čtyř let změnil náhled na fotbal?
V praxi jsem se přesvědčil, že ho lze dělat ziskově. Spartu jsme kupovali za 300 milionů korun a dnes má trojnásobnou hodnotu.
Byl jste si jistý, že děláte dobrý obchod?
Měl jsem velkou víru i stejně velké obavy. Ve fotbale si nemůžete být ničím jisti. Koupíte Poborského a další výborné hráče, nejzkušenějšího trenéra Jarabinského, máte výbornou přípravu, abyste zvládli jeden klíčový zápas, který je branou do Ligy mistrů. A ono to nedopadne o jednu jedinou tyč, o zanedbatelných pět centimetrů. Jako loni.
Vaši moc posiluje i role šéfa reprezentace. A tu jste si vlastně vymyslel sám!
Vyplynulo to z diskuse se svazovým předsedou Obstem. Kolem národního týmu bylo vzduchoprázdno, hráči zlomení, jelikož nepostoupili na mistrovství světa. Tuhle funkci dělám zadarmo.
Moc času vám nezabere, že?
Tak desetinu. Nastavili jsme pravidla a teď už všechno funguje.
K absolutní vládě vám zbývá jen křeslo svazového předsedy. Přitom vám předloni bylo nabízeno. Proč jste odmítl?
Tehdy jsem začínal, měl starosti se Spartou a ani jsem neznal fotbalové hnutí. Na takovou funkci jsem nebyl připravený.
Dnes byste si troufnul?
Teď musím rok a půl vést nároďák.
Nemluvte diplomaticky, prosím.
Volební valná hromada bude v roce 2004, času je dost. Nyní bych předsedu odmítl, ale do budoucna záleží na jiných lidech, jestli mě budou chtít.
Ovládl byste celé fotbalové hnutí. Kolik lidí pod vámi pracuje dnes?
Nevím. Je to míň než předtím ve vydavatelství Vltava-Labe-Press, kde jsem měl dva a půl tisíce lidí.
Spravujete větší objem peněz?
Ne, i když fotbal je hodně specifický. U běžného podnikatelského byznysu víte na začátku, jaký obrat budete mít do 31. prosince. Odchylka je řekněme pět procent. Ve fotbale je ale odchylka cíle od 100 milionů korun do miliardy. Těch 900 milionů vyprodukujete šikovností a klíčem jsou úspěchy mužstva.
A pokud se neprobojuje do Ligy mistrů jako loni?
Tak přijdeme zhruba o 200 milionů, které musíme někde našetřit.
Co když i letos Spartu mine Liga mistrů?
Prvním opatřením bude snížení ročního rozpočtu o třetinu, tedy na 200 milionů.
To je radikální řešení, když jen platy činí 150 milionů.
Vypjatá situace vyžaduje radikální řešení.
Už nyní píše tisk, že je Sparta zadlužená a probírá se červenými čísly.
Tohle mě rozčiluje, absolutně to neodpovídá pravdě.
Tak proč se s tiskem nesoudíte?
Satisfakce tohoto druhu nepřináší nic. Dlouhá léta pracuji v médiích a dobře vím, že není nic staršího než včerejší noviny.
Vnímáte, že po vás jde tisk i fanoušci Sparty, kteří křičí Košťál ven?
Jde o rozdílné kategorie. Fanoušci se rozhodují srdcem, chtějí mít Jarošíka, protože je to skvělý hráč a neuvažují, jak se klub financuje. Chápu je. Novináři by měli mít schopnost posoudit, že kdyby Sparta neprodala Rosického za půl miliardy korun, tak už neexistuje.
S některými prodejí hráčů by ale šlo přibrzdit, nemyslíte?
Fotbal prochází ekonomickou krizí. Znám dva typy klubů, které mohou přežít. Akcionářské kluby typu Dortmundu a Manchesteru. Druzí mají bohatého majitele a klub je pro ně drahou milenkou, jako třeba AC Milán v rukou Berlusconiho. U nás doktor Diekmann (95procentní majitel Sparty - pozn. red.) poskytl prostředky na záchranu Spartu a já ji musím řídit tak, aby si na sebe vydělala.
Fotbalovou veřejnost pobuřujete poslední dobou rozpínavostí. Koupíte padesátiprocentní podíl v kavárně Slavie a máte desetinu v pivovaru Platan.
To jsou moje soukromé aktivity. Kavárna Slavie je historické místo, má svůj půvab a mě lákalo s ním něco dělat. Řídí to moje žena, ne já. Chystáme tam sparťanský bar, jehož kmotrem bude Andrej Kvašňák.
No vidíte, ve Slavii sparťanský bar, už tohle spojení provokuje!
Tahle paralela je čistě náhodná.
Jakou špatnou vlastnost máte jako mocný člověk?
Jsem ješitný.
Což je každý chlap. A čím úspěšnější, tím ješitnější.
No právě. Také těžce snáším kritiku. Často o ní ale přemýšlím.
Stejně vám ale kritika nevoní.
Pořád to potlačuji. Je to můj vnitřní boj, který někdy prohrávám.
Dále čtěte: Nejsilnější muž fotbalu sedí na Letné
Anketa: Nejmocnější muž podle čtenářů iDNES
 Vlastimil Košťál stojí v čele Sparty od 19. června 1999 |
