Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejsilnější muž fotbalu sedí na Letné

12 2003
Praha - K do je nejmocnějším mužem českého fotbalu a proč? Na to se pokouší odpovědět náš přehled padesáti nejdůležitějších mužů českého fotbalu. Správně, mužů, žádná žena do elitní padesátky nevměstnala. Do společného žebříčku jsme po rovnali manažery, funkcionáře, trenéry, hráče, zástupce obchodních partnerů i médií. Tedy všechny, kdo se významnou měrou podílejí na skladbě fotbalové mozaiky a jejím profilu. Na vrcholu výběru stojí nyní Vlastimil Košťál.Dále čtěte: Že jsem nejmocnější? Souhlasím, říká Košťál, a hlasujte: Nejmocnější muž podle čtenářů iDNES

Žebříček byl sestaven po konzultaci s lidmi, kteří se pohybují ve špičce českého fotbalu.

První muž Sparty a šéf reprezentace Vlastimil Košťál si je vědom své síly. „Že jsem nejmocnější? S tím bych souhlasil,“ prohlásil Košťál v rozhovoru pro MF DNES. „Nepovažuji to za arogantní odpověď, je to dáno kumulací mých funkcí.“

Pozice Košťála vzešla na základě celkem pochopitelných kritérií. Nejdůležitější je ekonomická moc, možnost ovládat nejdůležitější finanční toky. Hned poté moc výkonná, která jde s ekonomickou často v jedné řadě, nebo ji pomocí další
prodloužené ruky kopíruje.

Pořadí padesáti nejmocnějších ve fotbale odráží současný stav. Za pár měsíců může být výběr značně odlišný. Ještě poměrně nedávno by byl bezkonkurenční jedničkou bývalý šéf svazu František Chvalovský.

A Jozef Jarabinský by před dvěma měsíci klidně mohl být na 23. místě místo Jiřího Kotrby, který po něm převzal Spartu. Dnes se Jarabinský nevejde ani do padesátky.

Moc? Jak hýbat penězi...
Padesát nejmocnějších mužů českého fotbalu. Dobrá, ale jak je vybrat a seřadit za sebe? „Rozhoduje moc ekonomická, schopnost směrovat toky peněz,“ shodují se experti. S ní pak souvisí výkonný vliv, daný většinou funkcí ve fotbalové hierarchii.

Z obchodu do fotbalu
Proto se nám usadil na vrcholu Vlastimil Košťál, šéf Sparty, nejmocnějšího klubu, i reprezentace, čili nejvýznamnějších mužstev.

Jeho minulost, náměstka vydavatelství Rudé právo a člena komunistické strany, kopíruje špičky českého byznysu i v ostatních odvětvích.

Proto stojí na druhém místě Jaroslav Vacek, protřelý obchodník, fotbalový „ministr financí“. Bývalý judista přiznává, že fotbalu moc nerozumí. Často prohlašuje, že mu nejde o úspěch - tedy být viděn - ale o to, aby se měl dobře. A to se mu daří.

Stejně jako Košťál nevzešel z fotbalového prostředí. Ale do fotbalu jako nejlepšího sportovního byznysu vykročil z obchodního světa.

Mezi fotbalisty se pohybuje dlouho. Ještě za socialismu zprostředkovával ve státním podniku zahraničního obchodu Pragosport odchody fotbalistů do ciziny, poté se stal blízkým spolupracovníkem svazového šéfa Františka Chvalovského.

Časy se mění, moc je přenosná. Před čtyřmi lety nikdo ve fotbale neznal Košťála, zato by sotvakdo pochyboval o dominantním postavení Chvalovského v našem žebříčku.

Decentralizace a konsenzus
Po odchodu Chvalovského ze scény došlo k silné decentralizaci moci.
Více lidí vyniká ve svých vyhraničených prostorách zájmu. K dosažení cíle však často musejí důkladněji spolupracovat s ostatními.

Proto stojí současný předseda svazu Jan Obst relativně nízko. On nebouchá pěstí do stolu, ale je považován za mistra konsenzu-dohody. Tedy jakýsi fotbalový Pithart.

Za ním se drží pracovitý a ambiciózní diplomat Petr Fousek. Jeho vliv stále stoupá – je však limitován tím, že nemá fotbalové jméno. Jako třeba Franz Beckenbauer nebo Michel Platini, v současnosti asi nejmocnější muži světového fotbalu vzešlí z hráčů.

Vliv aktivních hráčů je slabší oproti těm, kdož disponují financemi či funkcí. Hvězdy Nedvěd a Rosický mají slovo v týmu, ale jinak jen směrem k fanouškům. Působí jako vzory, tvoří image.

Naopak výše jsme postavili trenéry. Mají vliv na hráče, posouvají dál jejich kariéru. Nejvíce vidět je z tohoto pohledu kouč reprezentace Karel Brückner, jehož ruka vede mužstvo za jasným cílem: mistrovstvím Evropy.

Kde je nejlepší byznys?
Až když se fotbalista ukáže, přichází čas hráčských agentů. Prodat fotbalistu do ciziny je v českém fotbale stále nejlepším obchodem.

Většinu největších přestupů českého trhu učinil Pavel Paska (Rosický, Koller, Berger, Šmicer). V poslední době ho však následuje Pavel Zíka (Jarošík, Koloušek). Naopak Zdeněk Nehoda jako by si po „velkých rybách“ Nedvědovi a Řepkovi užíval předčasného důchodu.

Dosah moci klubových šéfů kromě Sparty a Slavie zpravidla jen výjimečně přesáhne regionální hranice. Liberecký Ludvík Karl, jemuž se ziskem titulu podařil loni historický průlom, vůbec nevystupuje na veřejnosti a v dalším fotbalovém dění se neangažuje. Podobně jako Štěpán Popovič - který v Teplicích vybudoval první silný klub „západního“ střihu mimo metropoli.

Naopak představitelé silných obchodních partnerů - Plzeňského Prazdroje, T-Mobile nebo ING - mohou svůj vliv uplatnit mnohem šířeji. Jejich zájem o fotbal pochopitelně stoupá v čase úspěchů.

A k jejich prezentaci, tedy obchodní značky i výsledků, potřebují především televizi. Proto je Nova tak důležitá, proto si může diktovat podmínky spolupráce.

Při vší snaze o maximální objektivitu však zůstává náš pokus stále jen hrou, která chce přivést k zamyšlení i pobavit. Proto se ve výběru objevuje Ladislav Vízek, který se fotbalem vždycky jenom bavil a baví dál...

Prvních 15 podle MF DNES
(patnáctka, kterou iDNES nabízí k hlasování):
1. Vlastimil KOŠŤÁL, prezident a spolumajitel Sparty, šéf reprezentace, 45 let

Ve fotbale se objevil teprve před necelými čtyřmi lety. I tak krátká doba mu stačila, aby si vybudoval pozici nejmocnějšího muže. Řídí chod hned dvou silných struktur: fotbalové reprezentace a Sparty Praha, jediného českého klubu, který v historii poznal Ligu mistrů. Právě tato soutěž předznamenala Košťálův rozmach. Do ciziny prodal hráče úhrnem za miliardu korun a ukázal tím obchodní talent. Byl považován za nový vítr v českém fotbale, protože klub začal budovat jako úspěšnou firmu. Poslední dobou ale těžce snáší kritiku, která se na něj ze strany tisku valí.

2. Jaroslav VACEK, místopředseda svazu, odpovědný za ekonomiku, 50 let
Padne mu přezdívka Ministr financí českého fotbalu. Výrazný vliv má dlouhá léta. Už za starého režimu vedl firmu Pragosport, která monopolně zajišťovala přestupy hráčů do ciziny. Nyní přes něj jdou hlavní obchodní akce, k nimž patří vstup sponzorů a dojednávání televizních smluv. Jakoukoliv věc umí ihned přepočítat na
peníze, svou „lidovou“ povahou si nebuduje nepřátele.


3. Pavel Paska, hráčský agent, viceprezident evropské divize IMG/ISM, 53 let
Celá devadesátá léta se významné hráčské transfery tvořily jedině přes něj. V pravou chvíli se dokázal objevit na místě, jež mu zaručovalo úspěch i profit, jako třeba stříbro národního týmu na Euru 1996. Pod svými křídly si drží Rosického, Kollera, Baroše, Bergra, Šmicra i další, z velkých es mu unikl jedině Nedvěd. Poslední dobou není tak aktivní a soustředí se na rozvoj vlastní sportovní agentury.

4. Pavel Zíka, hráčský agent FIFA, šéf firmy Sport Invest, 43 let
Jeho vliv výrazně stoupá. Dokáže zúročit své dlouholeté působení v Argentině i jiných zemí, má spoustu kontaktů v Rusku. Právě na východ nasměroval v posledních týdnech řadu hráčů, které zastupuje, například reprezentanta Jarošíka. Před časem se orientoval na nastupující hráčskou generaci, což se mu nyní vyplácí. Na svém seznamu má sedm fotbalistů zlatých mistrů Evropy do 21 let včetně brankáře Čecha.

5. Pavel Nedvěd, kapitán reprezentace, hvězda Juventusu, 30 let
Je značkovým zbožím českého fotbalu. Žádný hráč domácí historie se neprosadil v zahraničí výrazněji než Nedvěd. Patří mezi nejbohatší Čechy, vydělává si přes 200 milionů korun ročně. Jeho jasné názory a otevřenost dokážou otřást veřejným míněním stejně jako vznětlivé chování na hřišti. Tréninkovou pílí je vzorem pro mládež. Má víc vlivu než moci.

6. Vladimír Železný, generální ředitel TV Nova, senátor, 57 let
Kdo vládne železnou rukou nejsledovanějšímu českému médiu, musí mít prsty i
ve fotbale. Nova vysílá ligové zápasy s požehnáním svého ředitele i za cenu nižší
sledovanosti, na níž jinak Železný lpí. Říká totiž, že do spektra zábavy fotbal potřebuje. Tak mocný už nemusí být za rok, kdy skončí televizní smlouva. Novu nejspíš ovládne finanční skupina PPF, její 50procentní spoluvlastník.

7. Ludvík Karl, většinový majitel Preciosy a Liberce, 56 let
Všemocný a nevyzpytatelný vládce libereckého fotbalu. Z jeho peněz se podařilo před lety zachránit krachující klub, který loni senzačně vyhrál ligu. Karlovy kroky jsou však často záhadou, jako nedávno: na koupí s pompou reprezentanta Kolouška a vzápětí se zbaví opory Zbončáka. Jako by mu najednou nezáleželo na perspektivě.

8. Tony van Kralingen, bývalý generální ředitel Plzeňského Prazdroje, 45 let
Spojení fotbalu s pivem je vydařené a má podle smlouvy vydržet do roku 2008. Značka Gambrinus trůní v názvu ligy, je hlavním sponzorem a dává přes 50 milionů korun ročně. To vše se souhlasem van Kralingena, který tři roky řídil Plzeňský Prazdroj. Od března jde za prací k jihoafrické divizi SAB Miller. Na fotbalovém svazu věří, že i jeho nástupce bude k fotbalu vstřícný.

9. Karel Brückner, trenér reprezentace, 63 let
 Vyhýbá se diskusím o penězích, fotbalové mafii, vynechává večírky. Není stvořen pro svět byznysu, přesto je v jeho rukou opravdu hodně. Zodpovídá za úspěch národního týmu na mezinárodní scéně. Pokud mužstvo nepostoupí na mistrovství Evropy, přinese to českému fotbalu hluboké zklamání, finanční potíže a ztrátu kreditu.

10. Jiří Kubíček, ředitel Olomouce, 46 let
Během dvacetileté kariéry ve fotbalovém hnutí získal velké zkušenosti i vliv.
Ačkoliv přišel o hlavní slovo v olomouckém klubu, kde majoritu získal podnikatel Josef Lébr, na Moravě je Kubíček nadále považován za hlavního lobbistu. A počet hlasů z moravské strany bývá klíčem při valných hromadách fotbalového svazu.

11. Jan Obst, předseda svazu, člen výkonného výboru ČeSTV, 50 let
Hlava českého fotbalu, která se dokáže podle potřeby otočit na jakoukoliv stranu
a slovní obratností vyklouznout z každé lapálie. Svou moc i vliv nevytváří silou
vlastní osobnosti, nýbrž z titulu funkce. Nevládne diktátorsky jako jeho předchůdce František Chvalovský, ovšem na druhou stranu se rád zbavuje odpovědnosti. Neúspěšně se zkoušel prosadit v politice.

12. Milan Brabec, místopředseda svazu, šéf komise rozhodčích a delegátů, 52 let
Má kumulovanou moc, jaká je k vidění málokde. Vládne rozhodčím i těm, kdo hodnotí jejich práci, čili delegátům. On osobně v tom střet zájmů nevidí. Brabec, někdejší ligový rozhodčí a účastník Eura 1996, má v krvi ambicióznost. Loni si vydobyl post místopředsedy.

13. Vladimír Leška, generální ředitel Slavie, 44 let
Na české scéně první muž Slavie, ve skutečnosti vykonavatel pokynů klubového vlastníka, britské investiční společnosti ENIC. Patrně i kvůli oddanosti
je jeho pozice neotřesitelná. Zatímco Sparta vystřídala tři šéfy, slávistickou loď dál kormidluje Leška, byť se před rokem zdálo, že ho může potopit hněv klubových fanoušků.

14. Jaroslav Starka, prezident Příbrami, 47 let
V Příbrami vlastní hospody, vede fotbalový klub, oporou mu byl starosta, pro jakoukoliv potřebu mívá připravené bodyguardy... Hráči dobře ví, že jeho zradit nesmí. Starka je nadaný pro zákulisní hru. Do Příbrami přivedl ligu sloučením se slavnou Duklou Praha, přitáhl trenéry Jiřího Kotrbu, Jozefa Chovance a vykoupil půlku mužstva Drnovic. Teď na něj ale doléhají finanční potíže.

15. Ivan Horník, sportovní ředitel Žižkova, 51 let
O získání hráče se vedou bitvy, ale když se něco podobného strhne kolem klubového manažera, jde navenek o záhadnou věc. Nikoliv v případě Horníka, jeho styky, obratnost a zkušenosti v zákulisí jsou vyhlášené. V zimě ohlásil odchod do Teplic, vzápětí se vrátil na Žižkov. Možná na půl roku, možná vydrží déle, kdo ví... Bez něj by byla Viktoria poloviční.

Další pořadí podle MF DNES:

16. Petr Fousek, gen. sekretář svazu, český zástupce ve FIFA, 40 let
17. Jan Kinda, ředitel STES, marketingového partnera svazu, 46 let
18. Tomáš Rosický, tvůrce hry reprezentace a Dortmundu, 22 let
19. Alexander Károlyi, předseda disciplinární komise, 49 let
20. Ron van Oijen, předseda výkonné rady ING pro Česko a Slovensko, 42 let
21. Roland Mahler, generální ředitel T-Mobile pro Česko, 53 let
22. Štěpán Popovič, předseda představenstva Teplic, 57 let
23. Jiří Kotrba, trenér Sparty, 44 let
24. Philip Cordes, šéf Sport 5, majitele části telev. práv repre. a klubů, 37 let
25. Tomáš Petera, podnikatel, majitel firmy Persport, 32 let
26. Miroslav Beránek, trenér Slavie, asistent trenéra reprezentace, 45 let
27. Vratislav Randa, předseda představenstva Tipsportu, 40 let
28. Jozef Chovane, trenér Příbrami, 42 let
29. František Chvalovský, bývalý předseda svazu, 48 let
30. Miroslav Pelta, sportovní ředitel Sparty, 38 let
31. František Hrdlička, ředitel Teplic, 46 let
32. Pavel Mokrý, místopředseda svazu pro Moravu, 48 let
33. Zdeněk Nehoda, hráčský agent, majitel agentury Nehoda-fotbal, 51 let
34. Axel Diekmann, majitel Sparty, 58 let
35. Ota Černý, šéfredaktor redakce sportu České televize, 59 let
36. Aleš Hušák, předseda představenstva Sazky, 45 let
37. Ivo Lubas, ředitel svazového oddělení profesionál. fotbalu, 53 let
38. Michal Beneš, český rozhodčí v první skupině FIFA, 36 let
39. Martin Dvořák, generální ředitel TV Prima, 32 let
40. Daniel Vacek, většinový majitel Baníku Ostrava, 31 let
41. Werner Lička, trenér reprezentace do 21 let, 48 let
42. Karel Poborský, nejlépe placený hráč české ligy, hvězda Sparty, 30 let
43. Josef Lébr, předseda dozorčí rady firmy STES a představenstva Olomouce, 41 let
44. Jan Gottvald, bývalý místopředseda svazu, 56 let
45. Zbyšek Pechr, šéfredaktor deníku Sport, 46 let
46. Josef Dráb, předseda svazové Komise pro stadiony, 64 let
47. Pavel Kuka, hráč Slavie, většinový majitel magazínu Hattrick, 34 let
48. Josef Masopust, jediný český držitel Zlatého míče, 72 let
49. Tomáš Hunal, obránce Teplic, 29 let
50. Ladislav Vízek, bývalý reprezentant, majitel hospody, 47 let

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze