Bylo mu deset stejně jako Pavlu Perglovi, brácha Tomáš byl o tři roky mladší, ale tak šikovný, že hrál s nimi. Tenkrát byli chloubou klubu z Proseka, ze sídliště na severním kraji Prahy.
„Porazili jsme Spartu, Slavii a vyhráli celou soutěž,“ vzpomíná Jiří Rosický.
I proto si je Sparta vzápětí vybrala do svých mládežnických týmů. „Šli jsme všichni tři. S Pavlem jsme pak sedm osm let ve Spartě společně vyrůstali,“ vypráví Jiří Rosický.
Pergl si v úterý vzal život, bývalému ligovému fotbalistovi bylo čtyřicet.
S fotbalem začínal právě na škvárovém hřišti na okraji proseckého sídliště. „Byl od vedle z Letňan, já z Proseka. Potkávali jsme se na trénincích,“ přibližuje Rosický. Klub se později přejmenoval na Střížkov a hrál dokonce i ligu.
„Ve Spartě jsme hrávali v záloze. Byl tam s námi třeba Luděk Stracený. Když jsme byli v mladším dorostu, tak přišli Honza Zakopal, Michal Doležal,“ říká Rosický. „Pavel byl takový zarputilý, všechno si vydřel.“
Když dospěli do nejstaršího dorostu, Rosický zamířil do Atlétika Madrid a Pergl šel do třetí nejvyšší soutěže do Děčína, ligu začal hrát v jedenadvaceti v Blšanech. A přes Drnovice a Příbram se v lednu 2003 vrátil už jako hotový hráč do Sparty.
„Na hřišti bojovník, do hry byl vždycky zažranej. Když hrál, neznal bratra,“ vzpomíná brankář Jaromír Blažek, s nímž byl Pergl ve Spartě tři roky. „V kabině patřil k těm živějším, kteří se do všeho zapojovali.“
Sparťan Pavel Pergl (vlevo) a Wayne Rooney z Manchesteru United při utkání Ligy mistrů v Praze.
Dokázal si udělat legraci i sám ze sebe. Když sparťané na podzim 2004 nastupovali k zápasu Ligy mistrů na Manchesteru United, bylo jasné, že Pergl bude hrát na Cristiana Ronalda, tehdy devatenáctiletou vycházející hvězdu.
„Říkal nám, že musí startovat o chvíli dřív, že si musí dávat deset metrů fóra, aby mu stačil. Ronaldo nám gól nedal, ale stejně jsme dostali čtyři,“ připomněl Blažek porážku 1:4, když všechny góly inkasoval od Van Nistelrooije.
Pergl si krátce poté zlomil zánártní kůstku a téměř rok nenastupoval. V lednu 2006 ze Sparty zamířil na hostování do Drážďan, v létě se do Sparty vrátil, ale kvůli neshodám ohledně nové smlouvy nehrál.
V lednu 2007 odešel do druholigového anglického Prestonu. „Já jsem kvůli zranění musel kariéru ukončit a pracoval jsem pro agenta pana Pasku. A právě tenhle Pavlův přestup do Anglie jsem řešil,“ vzpomíná Jiří Rosický.
Pavel Pergl ve sparťanském dresu (vlevo) a kapitán Arsenalu Thierry Henry v hlavičkovém souboji v utkání Ligy mistrů.
Pergl toho v Anglii příliš neodehrál a po půl roce odešel na Kypr. Poté znovu Drážďany, izraelské kluby Beer Ševa, Ramat Gan a od roku 2010 nastupoval ve švýcarské druhé lize za Belinzonu, Vaduz a Locarno. Profesionální kariéru si protáhl až do devětatřiceti.
V minulém roce hrál Pergl amatérskou soutěž ve švýcarském Churu, od letošního března dojížděl z Magdeburgu, kde žil s přítelkyní a roční dcerou, do Velké Bíteše.
Na středeční divizní souboj do Žďáru nad Sázavou, který byl poté odložen, už nedorazil.
