Jak vlastně k této hrubé chybě sudího došlo?
"V první půli ve dvacáté minutě, když jsem žlutou kartou napomenul Voříška, jsem si pak zapsal číslo jedenáct místo patnáctky. A s jedenáctkou hrál Sedláček," vysvětluje sudí Jára.
"Takže když jsem pak dal ve druhém poločase žlutou kartu Sedláčkovi, podíval jsem se do notýsku a viděl, že jedenáctka už žlutou kartu má. Takže jsem vytáhl i červenou."
A jak je možné, že údaje čtvrtého rozhodčího Patáka, který karty rovněž eviduje, byly také mylné? Právě z Patákových podkladů přečetl televizní komentátor po utkání, že ve 20. minutě viděl žlutou kartu Sedláček.
"V poločase jsme si karty kontrolovali, je to běžná praxe. A byl jsem to já, kdo Patáka upozornil, aby si ve svých záznamech jednu žlutou kartu opravil. Na můj pokyn si Paták změnil poznámky a místo u Voříška si žlutou kartu poznamenal u Sedláčka," pokračuje Jára.
Na dotaz, zda mu nebylo divné, že proti Sedláčkovu vyloučení protestuje nejen samotný fotbalista, ale i jeho spoluhráči a téměř celá boleslavská lavička, Jára reagoval:
"Hlavou mi tyhle protesty trochu vrtaly, ale znáte fotbalisty, ti většinou protestují proti všemu. Takže jsem se zviklat nenechal."
První opravdové pochybnosti začal mít Jára bezprostředně po zápase v kabině rozhodčích.
"To když mi delegát zápasu řekl, že má ve svých poznámkách žlutou kartu z prvního poločasu taky u Voříška. A boleslavský kapitán pak v zápisu o utkání proti vyloučení Sedláčka vznesl oficiální protest," říká Jára.
Krve by se pak v Járovi nedořezal v pondělí ráno.
"Domů do Plzně jsem se dostal až někdy nad ránem, samozřejmě jsem si pustil zprávy v televizi a když jsem viděl, jak v té dvacáté minutě napomínám Voříška, jen jsem zalapal po dechu. Ale co s tím teď nadělám. Nevymlouvám se, nehledám si žádné alibi. Zkrátka jsem udělal fatální chybu," uzavírá Jára.
