Má vůbec mistr slabiny? A jaké? Vždyť je obklopený skvělými hráči, krásným stadionem a miliony na kontu. Máloco může takový klub srazit.
Ale něco přece. Sparťané budou na roztrhání. Dejme tomu v září. Čeká je domácí liga, nejspíš Liga mistrů, důležitý rozjezd reprezentace v bojích o mistrovství světa 2002, k tomu pro vybranou trojici olympiáda na druhém konci světa v Austrálii.
Únavný model co tři dny jeden zápas. I trenér Hašek patří k národnímu týmu, stejně jako masér nebo kustod. Asi to ve Spartě bude vypadat jako na nádraží: všichni budou odjíždět, pak zase scházet. Pořád dokolečka.
Může vyhořet obrana, o jejích schopnostech se občas pochybuje. Až na Labanta v ní chybějí rychlí výbušní beci s výbornou technikou i přihrávkou. "U nás platí, jsi vysoký, tak budeš dobrý obránce. Tak to ve světě není," říká trenér Vladimír Táborský.
Třeba se také vymstí odchod reprezentanta Gabriela, muže, kterého jeden neuznává a druhý nepokrytě cení. Asi i sparťané cítí, že levá strana defenzivy je bolavé místo. Levák Labant je po těžkém zranění nerozehraný, proto šéfové raději vzali devatenáct milionů a koupili Grygeru.
V tom je síla klubu. Když Sparta spadne do krize, rozhodí miliony a ladně z ní vyklouzne. Jednoduše řečeno: trenér si jen ukáže na hráče a za pár dní ho může mít v týmu. Rovnice zní: odešel Lokvenc, tak dorazil druhý nejlepší kanonýr v lize Kincl.
Přesto visí ve vzduchu, jaké to bude s útokem. Tři roky se mluví o tom, že Siegl už na Spartu nemá. Sionko je běhavý, ale obtížně střílí góly. Všechno visí na Kinclovi.
A jak se může dál vyvíjet vztah mezi brankáři Blažkem a Poštulkou? Oba reprezentanti, ale ve Spartě může chytat jen jeden. Unese ten druhý roli náhradníka? "Ale stejně - těžko mluvit o slabinách Sparty. Ty se neukážou v naší lize, ale až v Evropě," myslí si trenér Josef Pešice.
Liga mistrů, společnost nejlepších klubů, je hlavní úkol Sparty i Slavie. Tam si udělají jméno, tonuly by v penězích a hráčům se nabízejí milionová angažmá.
Ale kluby se musí ukázat i na české scéně. "Ať předvedou něco nového. Musí hrát atraktivně, aby přilákaly lidi," tvrdí kouč Jarabinský. To je zákon moderního fotbalu. Fanoušek odpustí velkému týmu, když remizuje, ale přitom hraje krásně. Nikdy naopak neodpustí, když vítězí, ale ve hře jen bloudí.
Ale český přístup je zatím jiný, vyhrávat za každou cenu.
