"Řekl bych, že bychom mohli být výš," soudí svazový šéf ligy Ivo Lubas.
"Podle mě to je slušné umístění," míní internacionál Luboš Kubík.
Statistici na svém webu příliš nevysvětlují, jak žebříček sestavili. Obecně píší, že vycházeli z výsledků klubů na národní i mezinárodní úrovni a že jde o objektivní hodnocení.
Jisté je, že Česko už na tom bylo hůř i líp: před pár měsíci bylo až 32., na počátku tohoto tisíciletí však drželo 15. příčku.
O čem tedy současné postavení vypovídá?
"Je jasné, že ekonomická situace tlačí zdejší kluby k prodeji spousty hráčů do zahraničí a tím prestiž soutěže klesá," připouští Lubas. "Na druhou stranu je to dobrá vizitka toho, jak se tady pracuje s mládeží."
Není pochyb o tom, že vedoucí Anglii a dalším státům z předních pozic žebříčku nemůže Česko konkurovat. A těžko porovnávat jeho ligu například s Ekvádorem, jemuž mezinárodní statistici přiřkli čtyřiadvacátou pozici.
Mezi zeměmi, které jsou Česku fotbalově blízko, je na tom Gambrinus liga dobře: stojí kupříkladu nad Švýcarskem (30.), Slovenskem (33.), Polskem (40.) či Rakouskem (41.). Z geografických sousedů je na tom lépe pouze Německo (6.). A třeba americká MLS, jejíž kredit zvedal do zimní pauzy Beckham, je až 77.
"Nevím, zda lze takhle fotbal vůbec měřit," tvrdí Kubík, který v minulosti za oceánem také hrával. "Vzpomínám si, že když jsme tehdy hráli přáteláky s evropskými týmy, porazili jsme třeba Hamburk, Derby County nebo Legii Varšava."
Nejblíž realitě tak bude zřejmě Lubasův pohled na věc: "Bral bych tenhle žebříček spíš jako hru. Pokud budou na naši ligu chodit davy spokojených fanoušků, ať je třeba čtyřicátá."
