Zajímalo nás co se děje s brněnským střelcem. Idol, který v létě do Brna přicházel s fanfárami, zapadl mezi náhradníky.
"Samozřejmě, že ve mně je určité zklamání. Ale nic moc víc k tomu říct nemohu, takové bylo rozhodnutí trenéra," vyprávěl Wagner po zápase.
Zkoušel mluvit vyrovnaným hlasem, potlačoval své rozhořčení. Po deseti letech strávených v Rakousku se domů vrátil jako ryzí profesionál. Už ne však jako obávaný střelec.
Třiatřicetiletý Wagner stále marně touží po 118. ligovém gólu, jímž by vyrovnal brněnskou legendu Karla Kroupu.
Přitom když se v létě vracel do Brna, byl kolem toho pořádný poprask. Pro brněnské fanoušky zůstával modlou, jenže pár týdnů v Česku stačilo, aby jeho svatozář začala blednout.
Už příprava naznačila, že do Brna přišel jiný Wagner, než který z něj odcházel do Rapidu Vídeň. Na góly, které jej proslavily, čekali fanoušci marně. "Pořád je to jenom příprava, v lize to bude úplně jiné," snažil se Wagner utěšit.
Jenže Gambrinus liga má za sebou už devět kol a Wagnerovo jméno mezi jejími střelci pořád chybí, stihl se prosadit jen jednou asistencí.
Čím dál víc jsou slyšet hlasy, že věk mu ubírá na rychlosti. A rychlost, to byla vždy hlavní zbraň brněnského snajpra.
Muž s jedenáctkou na dresu už měl šancí habaděj, chladnokrevnost odstřelovače jako by ale byla dávno pryč. "Pořád věřím, že to přijde. Že zase začnu dávat góly," odpovídá Wagner donekonečna.
Ovšem jak naznačil včerejšek, bude to mít stále těžší. Brno si mezitím pořídilo dalšího slavného odchovance, Pacandu. "Konkurence je dobrá, motivuje k lepším výkonům," tvrdil zprvu Wagner.
Včera mu ale tato slova musela zvonit v uších, když se trenér Mazura rozhodl postavit Pacandu s důrazným Zelenkou. "Hrajeme na dva útočníky a René je třetí," vysvětloval kouč.
A Wagner najednou nebojuje o titul nejlepšího brněnského střelce všech dob, ale o místo na hřišti.
