Šanci dostal kvůli zranění Smíška a využil ji dokonale. Gól na Žižkově byl pěkný a vítězný.
A nohou! V mistráku, zvlášť v lize, a ještě z dálky, to se mi moc nestává.
Spíš mi to padá hlavou.
A na tréninku góly nohou dáváte?
Docela mi to tam chodí, ale v zápase se k tomu kolikrát ani nedostanete. Jsem vysoký, pohybuju se ve vápně, tam k tomu není tolik možností. Ale střelbě z dálky se nebráním.
Jak se vám na hrotu kope s Tomášem Junem?
Čím víc spolu hrajeme, je to lepší a lepší. Začínáme si víc rozumět. Doplňujeme se, vyhovíme si.
Už jste se zabydlel v Teplicích?
Určitě. Mám pěkný podkrovní byteček, kde se cítím fakt dobře. Je pro mě důležitý, abych to měl jako domov. Když jste spokojený v osobním životě, projeví se to i na hřišti.
Navíc v Teplicích nejste ve škatulce univerzál. V Plzni jste hrál i stopera.
V Plzni to bylo celkově jiný. Moc jsem nevycházel s realizačním týmem, což bylo nejpodstatnější. Vyrůstal jsem jako stoper, ale pak mě posunuli dopředu. Není lehké hrát jeden zápas v útoku a druhý v obraně, jsou tam úplně jiné návyky.
Trenér Rada při vašem příchodu hned řekl, že jste pro něj útočník.
Když jsem byl v reprezentaci do 21 let vpředu, neviděl jsem důvod, proč bych měl hrát vzadu. Národní tým, to přece něco znamená.
Získáte pro Teplice místo v poháru?
Teď jsme naladěni dobře, každé body zvednou atmosféru. Musíme mít sebevědomí, ukázat vůli. Když budeme chtít, dokážeme to.