V náročném programu na vás zítra čeká Žižkov. Jaký očekáváte zápas?
Nebude to jednoduché. Viktorka má dobrý tým, ale my chceme navázat na poslední výsledky, navíc hrajeme doma, kde potřebujeme vyhrávat. Pokud budeme hrát s takovým nasazením, jako proti Synotu, nemusíme se obávat. Klíčem k vítězství zůstává bojovnost, nasazení a víra, že tři body můžeme získat třeba v posledních minutách. Když to vyšlo proti Baníku i Starému Městu, proč by se to nemohlo podařit také v zápase proti Žižkovu.
V zápase proti Synotu jste nastoupil na kraji zálohy, i když často se v sestavě objevujete na postu útočníka. Jak vám to vyhovovalo?
Hrálo se mi dobře. Na hrotu byli Lubo Reiter a Víťa Tuma. Oba jsou vysocí, takže centry do pokutového území mají velkou šanci na úspěch. Navíc stahují obránce a na křídlech je více prostoru.
Běhal jste po pravé straně a často jste se dokázal prosadit. Podal jste opravdu tak dobrý výkon?
Sám jsem byl překvapený, kolik bylo na mé straně prostoru. Škoda našich šancí z prvního poločasu, které zůstaly nevyužité. Musím ale přiznat, že se mi hrálo dobře, i když jsem měl hluchou dvacetiminutovku. Uprostřed druhého poločasu jsem byl unavený. Pak jsem se ale opět dostal do utkání.
Na první pohled vypadalo, že při druhém gólu jste se ukopl...
Přísahám, že jsem střílel. Třikrát si na můj centr vykročil brankář do pole, tak jsem zkusil střílet přímo do branky.
Vaše branka znamenala zisk tří bodů. Co znamenají pro Sigmu z pohledu bojů o záchranu?
V žádném případě nemáme nic jistého. Jsme ještě pořád hodně namočeni v pásmu sestupu a do konce chybí hodně zápasů. Je to dobrý krok na naší cestě, ale potřebujeme sbírat další body.
