Útočník Jiří Štajner se po osmi letech v německém Hannoveru představil fanouškům U Nisy ve velké formě.
Gól ovšem nedal. A jeho liberecký tým v bláznivém domácím zápase prohrál s Plzní 2:3.
"Ale ta domácí premiéra zase tak moc hořká nebyla. Nemáme se za co stydět, minimálně bod jsme si zasloužili," říkal čtyřiatřicetiletý fotbalista.
Opravdu nepřehlédnutelnou osobností byl Štajner za svého prvního působení v Liberci, s nímž v roce 2002 vybojoval mistrovský titul. Tehdy bavil diváky svými patičkami a parádičkami. To si teď "nový Štajner" odpouští. Hraje účelně, oběhá ohromný prostor a rve se o každý míč.
"Odvedl obrovskou práci. Pořád chtěl míč, některé sice pokazil, ale kdo nic nedělá, nic nezkazí," chválil ho trenér Josef Petřík. "Ukázal, že chce pomoct týmu. Snažil se podporovat útočnou činnost."
Jiří Štajner je jednoznačně největší postavou v liberecké sestavě.
A měl by patřit k ozdobám celé ligy. Po dvou kolech lze říct, že to dokazuje. Z fotbalového Švejka se stal v Německu pracant, který ke své skvělé technice přidal i fyzičku. Jen ten gól ještě chybí.
Na hřišti dostává Štajner velkou volnost. Chvíli je tam a hned zas tady. Kouč ho nechce svazovat taktickými úkoly v obranné činnosti, od toho jsou v sestavě jiní.
Hráč ostřílený bundesligou nastoupil pod hroty Nezmarem a Keričem. Ani tři útočníci však Liberci k bodům nepomohli.
"Zaspali jsme začátek, pak jsme sice byli jasně lepší, ale efekt to nepřineslo," posteskl si Štajner.
Po sporné situaci, z níž Plzeň vstřelila třetí gól, dostal za protesty žlutou kartu. A pořádně to v něm vřelo.
"Nevím za co. Neřekl jsem ani sprosté slovo, Přitom Pavel Horváth nadává rozhodčím celý zápas," ulevil si Štajner.
V mistrovské sezoně 2001/02 se s 15 góly stal nejlepším střelcem ligy. Kdy na svou tehdejší mušku naváže?