Co pro vás tento týden znamenal?
Události kolem mě a kolem sedmi kluků, co měli průšvih, by nás měly semknout. Říkal jsem hráčům, že mají šanci dokázat, že jejich případ byl nafouknutý, že jsou kvalitní fotbalisté. Potvrdit to mohou na hřišti, ne když o tom budou mluvit.
Měla na ně tahle slova pozitivní dopad?
Spíš mi to připadalo celé skleslé. Kluky aféra štvala, stále víc si uvědomovali, co provedli, že to byla obrovská chyba. Musí za ni platit, a hlavně to musí být poučení do budoucna.
Vaši svěřenci se za vás postavili a tím pomohli k udržení vašeho místa. Jak se od té doby změnil vztah hráčů a trenéra?
Myslím, že za týden se moc nevyvinul. Věřím, že podpora kluků je dlouhodobá, že nebyla dílem okamžiku. Je to krásné gesto, ale zatím právě jenom gesto. Teď mají ideální šanci podpořit svoje názory výkonem na hřišti. Ukázali to už proti Olomouci, kdy po stránce nasazení a morálky odvedli všechno. Když budou odcházet i na Spartě s tím pocitem, že udělali maximum, bude to dobře.
Jaké jste si vy sám z uplynulého týdne odnesl poznatky?
Že už jsme na dně, a že to, co se stalo, může vést k odrazu nahoru.
Říkáte pořád my, hovoříte o celku. Znamená to, že dopady na celek nadřazujete nad vlastní?
Já se cítím být Brňanem, a ačkoliv si to někdo možná neuvědomuje, mne to zavazuje dvakrát tolik. Je to něco jiného, než kdybych trénoval na druhém konci republiky. Tady mám větší vazbu i zodpovědnost.
Jak jste se psychicky připravil na víkend, po němž se budou opět zkoumat výsledky vaší práce a možná se zase bude psát, že budete vyhozen?
Moc relaxovat se nedalo.
Ani ve středu na basketbalu, kde máte na tribuně svoje stálé místo?
Ani tam to nebylo jako obyčejně. Většinou na starosti zapomenu, ale ve středu jsem je přece jen měl v hlavě.