„Někdo penalty kopat musí a mně se naštěstí zatím daří je proměňovat,“ usmívá se jihlavský kapitán Lukáš Vaculík. „My jsme je strašně dlouho nekopali a teď hned dvakrát za sebou. A z těch zápasů máme šest bodů,“ těší ho.
Zatímco na jihu Čech mířil Vaculík v obou případech ze svého pohledu doleva dolů, tentokrát zkusil mířit nahoru. A vyplatilo se. „Byl jsem předem rozhodnutý, kam penaltu kopnu, a věřil jsem si, že ji proměním,“ řekl sebevědomě. „Tušil jsem, že gólman půjde spíš na tu stranu, kam jsem je kopal minule. Což se stalo, skočil doprava. A pak už to bylo jen o tom trefit bránu.“
Jenže ani to nebylo úplně snadné. „Dal jsem to trochu výš, než jsem chtěl, takže jsem se bál, abych netrefil břevno,“ přiznal Vaculík, který svou taktiku chystal už před zápasem. „Na masérském stole jsme si to přehrával. Kdyby něco nastalo, jak to asi budu kopat. A provedl jsem to téměř tak, jak jsem si představoval,“ pochvaloval si.
Jihlavě tak vítěznou brankou pomohl k důležitým třem bodům. „Myslím, že v prvním poločase jsme nehráli dobrý fotbal. Hradec byl lepší v kombinaci a velmi rychlý v přechodové fázi, což nám dělalo problémy,“ uznal zkušený středopolař.
„Potom nám pomohl ten gól z penalty a druhý poločas už to bylo z naší strany lepší. Přidali jsme na 2:0 a mohli jsme závěr víceméně kontrolovat,“ oddechl si.
