Když minulou sezonu Václav Jílek opustil Spartu a vracel se domů do Olomouce za manželkou, dcerou a dvojčaty, kolega z Prahy mi psal mail: „Po kolikátém kole nahradí Leoše Kalvodu?“
Na odpověď jsme si museli počkat, ale ne moc dlouho: Po desátém!
I tato korespondence dokládá, že není překvapením, když devětatřicetiletý trenér teď po starším dorostu převzal v klubu trápící se fotbalisty Sigmy a zítra je v lize povede poprvé (jednozápasový záskok na Letné proti Českým Budějovicím nepočítá) jako hlavní ligový kouč do utkání na Slavii.
Asi ani pro vás není překvapení, že jste nástupcem odvolaného Leoše Kalvody, ačkoliv se tak nečekaně stalo po vítězství Olomouce v poháru v Jihlavě a kvalitním výkonu s Libercem.
Překvapení... Situace prostě nastala. Vedení přistoupilo k tomuhle kroku, já jsem říkal, že jsem připraven. Respektoval jsem to s tím, že chci Sigmě pomoct. Zda se to povede, je věc druhá. Ale věřím v to naprosto, že se nám podaří nějaké body uhrát a dostaneme se do středu tabulky. Na rovinu musím říct, že tato varianta na veřejnosti byla, logicky existovala, ale nebylo to tak, že bych se cpal do áčka za každou cenu. Byl nastavený systém práce, personální obsazení. Teď to vyústilo tady v to a pro mě je to velká výzva.
Kdo je Václav JílekSigmu má pozvednout devětatřicetiletý Václav Jílek, který se do Olomouce vrátil v červnu po třech a půl letech ve Spartě, kde dělal asistenta trenéra. Jako spolupracovník Jaroslava Hřebíka se podílel na stříbrném úspěchu české devatenáctky na mistrovství Evropy 2011, teď je asistentem bývalého kolegy ze Sparty Lavičky i u reprezentační jednadvacítky. V Sigmě nahradil Leoše Kalvodu, jehož pozice byla vratká už několik týdnů a po prohře na hřišti poslední Ostravy před sedmnácti dny spekulace o jeho odchodu ještě zesílily. Olomouc podle informací MF DNES oslovila i trenéra reprezentační dvacítky Martina Svědíka. Sigmu Jílek povede s asistentem Ladislavem Onofrejem. Osmatřicetiletý rodák z Košic a bývalý záložník Hanáků byl dnes vedením klubu na post asistenta povýšen od olomoucké šestnáctky. Onofrej za Sigmu nastupoval v letech 2005 až 2010 a v současnosti vedl v klubu mladší dorost. Olomouc je po deseti kolech s jedním vítězstvím a osmi body třináctá a na předposlední Bohemians 1905 má pouze tříbodový náskok. Premiérou nového trenérského páru bude zítřejší utkání na Slavii. Sigma je třetím ligovým klubem, který v rozehrané sezoně mění kouče. Už po čtvrtém kole skončil v Plzni Miroslav Koubek, kterého nahradil Karel Krejčí. V polovině září pak na jihlavskou lavičku místo odvolaného Luďka Klusáčka usedl Milan Bokša. |
Váhal jste nad ní?
Neváhal. Vrátil jsem se domů do Olomouce a víceméně devadesát procent hráčů mi prošlo rukama, takže to je pro mě trošku výhoda, protože je znám. Teď je otázka, jak to zvládneme společně.
S jakou jste se do Olomouce po letech ve Spartě vrátil?
Bylo to na houpačce. Půlrok byl špatný, promrhali jsem šestibodové vedení v sezoně 2012/13 a potom přišel mistrovský titul, triple. Sedlo nám naprosto všechno. Bohužel se to zase nepodařilo přeměnit v kýžený postup do Ligy mistrů, v což všichni sparťani věřili a já taky. Pak zase přišel strmý pád. Nedařilo se nám ani v Evropské lize, kde jsme vypadli ze základní skupiny, přestože byl postup náš cíl. Odnáším si obrovské zkušenosti z profesionálně fungujícího klubu. Doufám a věřím, že je budu moct uplatnit tady v Sigmě.
Jako hlavní ligový trenér však zkušenosti nemáte, ač premiéru coby záskok ve Spartě ano. A vítěznou. To se přece počítá, ne?
To byl vlastně poslední zápas ročníku 2011/12, kdy jsem zaskočil za Martina Haška proti Českým Budějovicím. Vyloženě záskok. Nepřičítal bych si to, i když jsem byl jako hlavní trenér vedený v zápise.
Váš první trénink v Sigmě měl slušné tempo. Chtěl jste poznat tým v zátěži?
Byl jsem spokojený. Kluci to odpracovali tak, jak jsme si řekli. Byly tam určité změny, chtěli jsme, aby to bylo ve větší intenzitě, tempu, což absolvovali velmi dobře.
A vy jste celý trénink gestikuloval, uděloval hlasité pokyny. Typický projev?
Je to takový charakteristický rys, protože jsem možná trošku víc energičtější než někteří trenéři. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, nicméně je to můj základní projev. Myslím, že pro hráče je lepší, když trenéra slyší, než když ho neslyší.
Hráči po remíze s Libercem říkali, že nejsou pod dekou, že nemají hlavy dole. Je tým správně živý?
Už utkání s Libercem ukázalo, že tým není úplně mrtvý. První poločas odehráli velice dobře, byla to jen otázka efektivity, která nebyla. Pozoroval jsem to i v šatně, pozornost velmi dobrá. Kluci to vzali se vším všudy. Nelze z toho odvozovat další závěry, ale začátek byl dobrý.
Kdyby s Libercem efektivita byla, byl byste teď jejich trenérem?
Nebyl, stoprocentně. V momentě, kdyby to Leoš zvládl, nebo mužstvo zvládlo, nebyl důvod odvolávat trenéra.
Jaký fotbal byste chtěl v lize hrát?
Jedna věc je, co bych chtěl hrát, a druhá...
... na co máte mužstvo.
Samozřejmě, jaký máte hráčský potenciál. A třetí věc je momentální rozpoložení, v jakých se nacházíte patrech tabulky. Tomu se musíte přizpůsobit, nemůžeme hrát najednou obrovsky ofenzivní fotbal za každou cenu a inkasovat. Nicméně má filozofie je naprosto jasná: chceme hrát agresivně, aktivně, být útočně laděné mužstvo, abychom dávali góly, co nejmíň inkasovali. Ale to vychází z aktivity útočné i obranné, to znamená tlak na míč v každé situaci.
To se trenéru Kalvodovi nedařilo, Sigma inkasovala v každém zápase, koncovka byla špatná. Čeká vás dost práce?
Tak jo, ale koncovka je problém každého mužstva. Když se podívám průřezem ligových mančaftů, tak každý žehrá na to, že nedává góly, nebo že dostává. Je fakt, že my jsme gólů dostali poměrně dost, nicméně na druhou stranu musím říct, že jsme se potkali s velmi kvalitními týmy – Spartou, Plzní, Libercem. A další kvalitní nás teď čekají. Je to otázka organizace a ochoty hráčů pracovat do defenzivy, což je otázka na mě. Nemůžu se zbavovat odpovědnosti. Hráče k tomu musím přinutit, aby se do daných pozic vraceli. Pak jde o to, abychom byli efektivní dopředu, a to už je věc momentálního rozpoložení, mentální síly hráče, aby dokázal situaci vyhodnotit s chladnou hlavou. A tam je trošku problém, když hráči nejsou na vlně úspěšnosti a klidu, rezultuje z toho, že se šance neproměňují.
Čeká vás ostrý začátek – jedete na Slavii, pak hostíte Mladou Boleslav, potom hrajete v Jablonci. Uděláte řez v sestavě?
To si nemyslím. Mužstvo se nějakým způsobem profilovalo, nechci dělat změnu pro změnu. Samozřejmě nějaká změna přijít může, ale na to mám ty čtyři dny, abych mužstvo poznal, viděl v tréninku, jak reaguje. Změny zvenku se dobře říkají, ale potom přijdete k mužstvu a tady jsou zase jiné faktory. V momentě, kdy mužstvo poznám, to bude do druhého zápasu, jsou hráči schopni plnit zadání. Podle toho se pak bude sestava případně upravovat.
Jste také asistentem trenéra Lavičky, stejně jako tomu bylo ve Spartě, u české jednadvacítky. Komplikovalo to váš přesun k ligovému týmu Sigmy?
Problém to nebyl, byla to otázka jednání majitele klubu a zástupců fotbalové asociace. Nakonec se společná řeč našla. Možná to není úplně ideální zejména pro klub, když budu odjíždět na reprezentační akce ve fázi, kdy nebudeme v optimálním rozpoložení, což doufám, že nebude, tak by se to mohlo otočit proti nám. Ale pevně věřím, že tady bude skupina lidí, která potáhne za jeden provaz, hráči tomu budou věřit. Ve finále jsem si říkal, že by to mohlo být ku prospěchu věci, že by si hráči ode mě aspoň odpočinuli a přišli na jiné myšlenky.
Je pro vás angažmá v Sigmě srdcovka?
Jednoznačně. Olomouc mě k velkému fotbalu přivedla, tady jsem trenérsky vyrostl. Odskok do Sparty byl něco pěkného, dobrá zkušenost, ale teď jsem zpátky a jsem připravený energii dávat zpátky do klubu.
Dostanete na to prostor?
Bavili jsme se o dlouhodobější vizi.
Jedním z vašich trenérských vzorů je Zdeněk Psotka. Chcete navázat na jeho práci? Tím samozřejmě nemyslím sestupovou sezonu, ale když Sigmu přebíral také jako trenér starších dorostenců, hrál s ní pak velmi pohledný fotbal.
To by bylo hezké, kdyby se nám podařilo navázat, protože tehdy se tady odehrálo hodně pěkných zápasů také v Evropě a mužstvo hrálo velmi pohledný fotbal. To by byla třešnička na dortu.
