Aniž by to před necelým rokem nový trenér fotbalistů Hradce Králové Jiří Plíšek tušil, bez českého fotbalu zůstal jen jediný rok. Poté, co se loni rozloučil s tříletým angažmá v Teplicích, totiž odešel do bosenského FK Sarajevo a vrátil se tak do míst, kde poprvé působil už před sedmi lety. Po roce je ale zpět, když kývl na nabídku východočeského klubu.
"Hodně se těším. A hlavně si vážím toho, že jsem takovou nabídku vůbec dostal. Beru to tak, že je to ohromně zavazující a že si snad každý trenér považuje, když se mu něco takového naskytne," uvedl devětatřicetiletý kouč, který se s Hradcem dohodl na dvouleté smlouvě.
Čím pro vás Hradec byl, než jste věděl, že se zanedlouho stanete jeho trenérem?
Přestože jsem se s ním s Teplice mi dostal do kontaktu v lize jen minulou sezonu a předtím v poháru, tak si pamatuju, že se proti němu strašně špatně hrálo. Klidně nás přehrával a my jsme měli problémy.
S čím si ho ještě spojujete?
S tím, že se vždycky mohl chlubit fantastickou prací s vlastními odchovanci. To jsem vždycky obdivoval a byl bych rád, kdyby to tak zůstalo i nadále. Ostatně stačí se podívat na současný kádr mužstva, kolik v něm je fotbalistů, kteří prošli mládežnickou základnou v Hradci.
Teď bude na vás, abyste v tom pokračoval. Máte už v hlavě, jak na to půjdete?
Tohle je hodně předčasné a nechtěl bych se do úvah o tom pouštět. Přece jen sezona ještě neskončila a byl bych rád, kdyby dojela svým vlastním životem. Nechci do ní nijak zasahovat. Hradec má nyní svého trenéra a hráče, ti potřebují klid na současnou práci. Na podobné věci bude dost času, nyní je brzy.
Vy se k fotbalu vrátíte po půl roce. Jak se těšíte?
Určitě moc, i když jsem si dal tuhle pauzu dobrovolně. Každý, kdo to zažil, asi potvrdí, že se mu po chvíli po fotbale stýská a že fotbal chybí.
Váš odchod ze Sarajeva prý opravdu nebyl kvůli špatným výsledkům vašeho týmu.
Ne, rozhodl jsem se tak kvůli rodině. Čekali jsme dítě a v Bosně bylo obtížné zajistit potřebné zázemí včetně pojištění, do toho přišla i další rodinná věc. Byly to přesně ty chvíle, kdy si člověk řekne, že se musí vrátit domů.
Před odchodem do Bosny jste ale měl blíž k severním Čechám, jak na ně vzpomínáte?
Jen v tom nejlepším, vždyť dohromady s působením v druholigovém Ústí jsem tam byl pět let a většina z nich byla podařená. Když zůstanu u Ústí, tam jsme se první rok zachraňovali, ale druhý už skončili třetí. A v Teplicích jsme vyhráli pohár, jednu sezonu jsme vedli po podzimu ligu, získali jsme nejvíc bodů v historii klubu. Navíc jsem měl už v Ústí možnost poprvé do českého fotbalu přivést zajímavé hráče.
Myslíte hlavně útočníka Džeka, který dnes dává góly za Manchester City?
Hlavně, protože i když není z Čech, tak dělá dobrou reklamu českému fotbalu a dobře ho reprezentuje.
Nebyl zdaleka jediným hráčem z Bosny, kterého jste díky znalosti tamního fotbalu přivedl. Počítáte s tím i v Hradci?
Na to bude také čas až po sezoně.
