„Už jsem si psal s kluky z Hradce. Těšíme se, že se po dlouhé době uvidíme. Naposledy jsme se potkali ještě ve druhé lize,“ vzpomíná Hájek.
Jak vzpomínáte na půlrok v Hradci?
Ze začátku to bylo pro mě těžké. Přišel jsem po zranění, po nemoci. Nedostával jsem tolik příležitostí. Cpali mě na levého beka, pak jsme se domluvili, že můj post je stoper. Hodně mi v tom pomohl současný trenér Hradce pan Pilný, který tehdy dělal asistenta panu Plíškovi.
Když se Hradec po roce vracel do ligy, zase vás chtěl. Mrzelo vás hodně, že to nevyšlo?
Chtěli, abych zůstal, i když se spadlo. Pak mě chtěli dvakrát, možná i třikrát. Nakonec jsem rád, že to tak nedopadlo. Hradec má výborný tým, ale sešly se okolnosti, že se pohyboval mezi druhou a první ligou.
Jaký na vás dělá na podzim dojem?
Produkují stejný styl jako za mě. Hrají dobrý fotbal. Náš trenér na to upozorňoval, jsou nepříjemní.
Nehrají doma, ale v Mladé Boleslavi. Je to pro vás výhoda?
Měl jsem zprávy, že bychom už měli hrát v Hradci, ale nevyšlo to. Pro domácí tým není ideální, když hraje mimo domov. Ale nemají to tak daleko a jezdí je podporovat. Nemyslím si, že by to hrálo nějakou roli.
Počítáte, že se teď na vás bude chtít každý vytáhnout?
Kluci z Hradce mi psali, že nám chtějí ukončit naši sérii. Ale není to o sériích, musíme jít zápas po zápasu. Nikdo na nás netlačí jako v Plzni nebo Spartě, ale tlak si na sebe vytváříme, jaké předvádíme výsledky.
Zlín je teď všude. Neříkáte si, že už je toho moc?
Už jsme se o tom s pár kluky bavili, chtělo by to trochu ubrat. V dobrém slova smyslu si za to můžeme sami, ale člověk už to nechce vnímat.
Po Tomáši Poznarovi jste novým kapitánem. Změnila se nějak vaše pozice v týmu?
Nejsem ten, co bude pronášet proslovy. Mám kolem sebe spoluhráče, kteří jsou chytří a vědí, co a jak mají dělat. I proto máme takové výsledky. Je čest být kapitánem, ale to je všechno. Pak by to nemuselo dopadnout dobře. Jsem rád, že se nám daří jako týmu.
