"Nizozemský kapitán van Bronckhorst byl snad ještě o patnáct metrů dál od brány a mě coby obránce by v životě nenapadlo z takové dálky střílet. Uvědomil jsem si, že je k takovému pokusu nutná hlavně odvaha," přiznává šestadvacetiletý Kuncl po své čtvrté ligové brance, které se dočkal v 67. zápase. "V kabině mi říkali, že ještě šestadevadesát gólů a jsem v Klubu ligových kanonýrů. Tak mám co dělat," smál se.
Už jste tak pěknou branku někdy dal?
Vůbec ne, ty mé minulé byly jenom hlavou. Tato byla jednoznačně nejkrásnější. Teplický Klein ke mně u šestnáctky nechtěně odkopl míč, který mi ideálně skočil, takže jsem nad ničím nepřemýšlel. A nevím, jestli by se vůbec dalo v té situaci vymyslet ještě něco lepšího.
Vypadáte hodně spokojeně.
Jsem rád, že mohu hrát ve Slovácku. Jsem takový moravský vlastenec. A jen věřím, že tato sezona pro nás bude o poznání úspěšnější než loňská. Za tento první zápas chci moc poděkovat celému mužstvu. Předvedli jsme týmový výkon a šli jasně za vítězstvím. Jsem rád, že jsem k němu i já přispěl gólem.
Čím to, že jste Teplice tak přejeli?
Do utkání jsme vstoupili aktivně, byli jsme na soupeře dobře připravení. A že jsme je nepustili do žádné větší šance, je jenom dobře. Doufám, že naše herní sebevědomí půjde s každým podobně vydařeným zápasem ještě nahoru.
Co s vámi udělá tak jednoznačná výhra?
Doufám, že vůbec nic. Maximálně že nás povzbudí a dodá sebevědomí, protože start do soutěže je ohromně důležitý. A pokud se nepovede, s mužstvem se to pak vleče. Doufám, že i díky této výhře nepojedeme za týden na Spartu jako odevzdaný soupeř, ale budeme se tam snažit o otevřenou partii. I venku totiž chceme hrát co nejlepší fotbal.
