K poslednímu ligovému utkání před domácím publikem nastoupil teď v sobotu proti Žižkovu a s loučením mohl být spokojen. Vše probíhalo podle připraveného scénáře, a díky vysokému vítězství a vděčnému publiku se povedlo i něco navíc.
Fanoušci se s ním neloučili jako s hráčem, který v posledních třech letech neměl stálé místo v základní sestavě, ale jako s klubovou legendou. S kapitánem mistrovské Slavie z roku 1996. "Jan! Jan! Su-chopárek, Su-chopárek," skandovaly tribuny se stejnou dikcí jako kdysi v Edenu.
A Suchopárek hrál s chutí, na hřiště nastoupil krátce po přestávce, a po odchodu Pavla Kuky dohrával závěrečné minuty s kapitánskou páskou. Jako ve svých nejlepších časech. A chtěl se také tak předvést, dvakrát tvrdými dálkovými střelami polekal žižkovského brankáře, ale gólu se nedočkal. Přesto se po utkání mohl radovat z vítězství 3:0.
V euforii doběhl před sektor slávistických vlajkonošů, a s výjimkou trenýrek a obvazů na kotnících mezi ně naházel úplně všechno, co měl na sobě.
"Tohle loučení bylo lehčí, než když jsem odcházel do Francie," tvrdil 33letý obránce po utkání. "Teď vím, že už Slavii nemám co dát, můj odchod ji neoslabí. Kariéra končí, a já jdu jiným směrem."
K racionálnímu pohledu na vlastní situaci nutí Suchopárka čísla. V letošní sezoně nastoupil pouze jednou v základní sestavě, dvakrát střídal a dohromady odehrál jen 109 minut.
|
|
Jan SUCHOPÁREKNa podzim 2001 trenér Pešice dokonce Suchopárka přeřadil nastálo do B-týmu, ale v zimě jej nový kouč Beránek vzal zpět a udělal z něho dokonce kapitána. Ovšem po prvních zápasech bylo zřejmé, že pouze nehrajícího kapitána. "Navenek se skoro nic nezměnilo, dál jsem hrál za béčko, ale aspoň jsem mohl s A-týmem trénovat."
V rezervě se ale bývalý reprezentant, vicemistr Evropy z roku 1996, necítil zle. "Je tam výborná atmosféra. Zažívám jedno z nejhezčích období, z devíti zápasů jsme sedm vyhráli a dva remizovali," přiznává vůdčí osobnost týmu jinak složeného z mladíků.
Béčku bude dobrovolně pomáhat až do konce tohoto soutěžního ročníku, ačkoliv by jako člen kádru A-týmu mohl už za týden nastoupit na dovolenou. "Těch pět kol ještě odehraju, děti chodí do školy, a tak nepotřebuju dlouhé volno," plánuje.
Po loučení v A-týmu přiznal, že mu radost kazí jen konečné druhé místo Slavie v lize, na stejné příčce je momentálně ve třetí nejvyšší soutěži i rezerva. "Je to otevřené, dá se ještě dostat i na první místo, ale vše má v rukou Liberec B, který před námi vede o čtyři body. Já budu spokojen, když vyhrajeme všechny zbývající zápasy."
Na hraně mezi druhou a třetí ligou se pohybuje i Suchopárkova hráčská budoucnost v novém angažmá. "Kladno je domluveno na sloučení s Neratovicemi, od kterých převezme druhou ligu. Pokud ji Neratovice udrží," vysvětluje Suchopárek, známý kladenský patriot.
Kromě místa v hráčské kabině pro Suchopárka na Kladně chystají i židli v kanceláři. "Mám slíbené místo šéftrenéra mládeže a osobně bych měl vést B-dorost, který postoupil do divize," plánuje.
"Práce s mládeží je cíl, který jsem si v posledních letech vytýčil. Jako hráč jsem prožil hodně, ale s trénováním nemám žádné zkušenosti. Musím se hodně učit, doufám, že to zvládnu."
U mládeže hodlá bývalý reprezentant zůstat nastálo. "Do ligy nikdy nechci. Proč? To si nechám pro sebe..."
 Jan Suchopárek po svém posledním ligovém utkání před slávistickým publikem rozdal téměř vše, co měl na sobě... |
