"Trenér se mě zeptal: Zvládneš to? A já kývl." Sedmadvacetiletý útočník se bil, vstřelil jediný gól, dostal žlutou kartu, pokazil penaltu a konec už zase sledoval z lavičky.
Nebyla ve vás malá dušička, když jste před koncem vystřídal a kvůli pokažené penaltě to bylo pořád pouze 1:0.
Bál jsem se. Nějaký míč hloupě propadne a hrozí to zase remízou. Omlouvám se klukům i fanouškům za nervy, které jsem jim způsobil. Po penaltě mohl být klid.
Trenér Jarolím přitom tvrdil, že před penaltou už jste si říkal o vystřídání.
Ano, z toho pohledu jsem si vzal velké sousto. Otevřeně musím říct, že jsem určený nebyl, ale dal jsem gól, jsem útočník, chtěl jsem tu velkou zodpovědnost vzít na sebe. Já se na tu penaltu prostě cítil.
A když jste ji nedal, co vám blesklo hlavou?
Vzpomněl jsem si na pondělí v Plzni, kdy jsme nedali dvě penalty a uhráli jen remízu. Kdyby to nevedlo k výhře ani dnes, byl by to malér.
Nakonec můžete být šťastný: velký návrat s vítězným gólem. Čekal jste v té gólové akci, že se k vám míč odrazí?
I když jsem tušil, že by mohl propadnout, jsem rád, že si mě nakonec sám našel. Bylo to štěstí.
Mimochodem, kdy jste se dozvěděl, že vyhrála i Sparta, váš úhlavní konkurent?
Až po zápase, já se po žádných informacích nepídil. Spíš jsem si všímal, jak je ze všech kluků okolo cítit touha po vítězství. Oproti minulým zápasům to bylo zřetelné. Pokud budeme v tomto duchu pokračovat, věřím, že titul Slavia udělá.
Jenže Sparta má v posledních pěti kolech relativně snazší los.
Snazší? Kdo vám dnes dá body zadarmo? Nikdo. Každý bojuje o naše skalpy. Uvidíme, kdo bude silnější.
Kdo má tedy k titulu blíž?
My. Máme to ve svých rukou. Jen nesmíme zaváhat.
