Takže jste s průběhem disciplinárního řízení spokojen?
Kdo by byl spokojený s takovou pokutou. Ale musím opakovat, že disciplinárka opravdu byla korektní. Ostatně, jako vždycky. Vyslechla moje připomínky, přestože někdy to byly připomínky nepříjemné. Jsem rád, že jsem právě na disciplinární komisi mohl zopakovat, co jsem řekl po nedělním zápase v Ostravě do televizní kamery.
Takže na kritice sudího Járy a šéfa českých rozhodčích Macely trváte?
Samozřejmě. Svůj názor v tomto směru neměním, nemám důvod.
Nenapadá vás, že rozhodčí po vás teď, jak se říká, půjdou?
Já kritizoval jenom pana Járu a jinak mám s rozhodčími solidní profesionální vztahy. Tak nevidím důvod, proč by proti mně měli mít obecně averzi.
Jenže to vypadá, že tu averzi už mají.
To jste řekl vy.
Co výši pokuty říkáte?
Pořád je pro mě přijatelnější, než kdybych nesměl na lavičku. I proto se nebudu odvolávat.
Jaký trest jste vlastně čekal?
O tom bych v téhle chvíle mluvil nerad.
Nezamýšlíte se nad tím, že chování na lavičce radikálním způsobem změníte?
Samozřejmě se nad tím zamýšlím, ale ono je to složitější. Když udělám něco, za co bych se měl stydět, tak se za to stydím. Stydím se před svou rodinou, před kamarády, před známými. Vím, že mi to kazí image. Ale uznejte, že v tomhle státě není člověk, který by nikdy neudělal něco, za co by se musel stydět.
Jak to ale bude s tou případnou změnou vašeho "fotbalového" chování?
Víte, já poslední dobou hodně uvažuju o tom, jestli to, co dělám, má vůbec nějaký smysl. Jestli stojí za to, abych v tom pokračoval. Ano, je to tak, uvažuju dokonce o tom, že s fotbalem nadobro skončím. A můžu vás ujistit, že dnešní verdikt disciplinárky na tohle uvažování vliv nemá.
