Teď jedendvacetiletý Pilík oblékl ve stejném zápase a na stejném stadionu dres Ostravy.
Jak jste nynější zápas vnímal, hrát najednou proti bývalým spoluhráčům?
Nijak zvlášť jsem se tím nezabýval. Tohle prostě fotbal přináší. Přestoupil jsem do Ostravy a tak jsem se snažil odvést pro nového zaměstnavatele co nejkvalitnější práci.
Bezpochyby jste byl jedním z nejnebezpečnějších ostravských hráčů. Ale vaše práce mohla být ještě kvalitnější, kdybyste proměnil alespoň jednu ze svých šancí.
To je pravda. Měl jsem ke gólu několikrát docela blízka, ale nejvíc mě mrzí ta promarněná příležitost v první půli. Ta hlavička přece v příbramské síti skončit musela. Vlastně nemusela, jak je vidět. Ale tutovka to prostě byla.
Běžel byste slavit gól před kotel příbramských fanoušků?
Proč ne. Nic jsem jim přece neudělal, naopak jsem s nimi vždycky dobře vycházel, navíc si moc dobře uvědomuju, že Příbram mi hodně dala. Ale pochopitelně bych ten eventuální gól oslavil i před ostravským kotlem.
Se svým výkonem ale můžete být celkově spokojený.
Tohle musí posoudit jiní, ale já rozhodně nejsem spokojený s výsledkem. Přijeli jsme sem totiž vyhrát. Chceme totiž vyhrávat všechno.
Těší vás, že jste se prosadil do základní sestavy?
Samozřejmě. Byl jsem moc rád, že se trenér takhle rozhodl. Kéž by mi to vydrželo.
V polovině května, když jste ještě hrál za Příbram, to v duelu s Ostravou hodně jiskřilo jak na hřišti, tak v sektoru ostravských rowdies. Tentokrát byl na trávníku i mezi ostravskými fandy klid. Čím si to vysvětlujete?
V květnu tu Ostrava hrála ještě o titul, takže ten náboj tam prostě byl veliký. Jak na hřišti, tak v ochozech. Teď liga začíná, v sázce toho nebylo tolik, proto to proběhlo v relativním klidu.
