„Kdybychom to dnes nezvládli, tak už nevím, co by bylo v šatně,“ připustil útočník Roman Bednář, který se střelecky prosadil poprvé od 5. prosince.
„Měl jsem další dvě, tři šance, které jsem buď mohl vyřešit lépe, nebo gólman udělal dobrý zákrok. A pak tam propadne jedna tečovaná...“ usmál se po výsledku 3:1 pro svůj tým. „Po těch pěti kolech ale i takový gól beru. Hlavní je vítězství.“
Jak se vysoká výhra rodila?
Myslím, že dneska jdeme z placu všichni unavení. Protože jsme si, počínaje Hrušounem (brankářem Alešem Hruškou) až po nás vepředu, hrábli na dno. Ale takhle bychom měli hrát každý víkend, ne jak v předchozích zápasech, kdy tam všechno nechali možná jeden, dva hráči. Tentokrát jsme byli všude rychlejší, všechny souboje jsme vyhrávali. Jihlavě jsme to udělali hrozně těžké.
Zabrat už jste asi museli. Z patnácti možných bodů jste na jaře měli jediný, navíc bez vstřeleného gólu. To už musí v člověku hlodat.
Myslím, že to v hlavě každý měl. Nepřemýšlel jsem ani tak o gólech, ale o předvedené hře. Když jsme si za dva zápasy vypracovali jednu, dvě šance, je to málo. Ale to je o tom přístupu. Dnes jsem na všech viděl chtíč. Nastoupil úplně jiný tým!
V týdnu se vaše série hodně probírala i v médiích, kde jste dostali pořádně naloženo. Pomohlo vám to zdravě se nastartovat?
Já raději média moc nevnímám. Je jasné, že když se nedaří, tak nám naložíte. Ale já se soustředím na nás. My jsme se do té pozice dostali sami. A dnes jsme dali všem jasnou odpověď. Je tady dobrý tým, který může uspět. Jen musíme šlapat.
V minulé sezoně Příbram do posledního kola bojovala o poháry, letos vás čeká boj o záchranu. V čem je zakopaný pes, kde je ten hlavní rozdíl mezi oběma týmy?
Určitě odešla nějaká kvalita. Hrát s Martinem Zemanem, to byla radost. Od něj chodil jeden pěkný balon za druhým. Ale nechci se na to vymlouvat. My, co jsme na hřišti, jsme zkrátka nepodávali stoprocentní výkony. Vždycky se musí udělat něco navíc, aby se vyhrávalo. My jsme si mysleli, že to jeden odchodí, druhý zabojuje a třetí už zase ne. Tak to ale nefunguje, to na ligu nestačí. Dnes bylo na hřišti jedenáct hráčů, kteří bojovali jako jeden muž. A i od kluků, kteří střídali - Voša s Rézou (Jan Vošahalík a Jan Rezek) to byla fantazie. Zařídili jeden gól, připravili další šanci. Takhle by to mělo vypadat.
Jihlavě jste na podzim dali doma 4:1, teď tady 3:1. Na Vysočinu zkrátka umíte.
I loni tady kluci vyhráli - 1:0. Takže na ně asi nějaký recept máme (usmívá se). Ale prostě platí, co jsem řekl: kdybychom tak jak dnes hráli všechny zápasy, tak bychom bodů udělali mnohem víc.
Z tribuny to vypadalo, že vám to Vysočina hodně usnadnila. Její výkon byl mizerný...
Většinou hrajete to, co vám soupeř dovolí. Já tvrdím, že jsme diktovali tempo. Je pravda, že ke konci už jsme trošku šlapali vodu. Ale tak to prostě je, když tam necháte všechno. Když si uděláte dvoubrankový náskok, tak v tempu, které máte, můžete trochu slevit. Nemyslím si, že by nám to usnadnili, hráli svoji hru. Jenže my jsme na všech postech podali nadstandardní výkon.
Díky tomu si během reprezentační pauzy můžete trochu oddychnout.
Samozřejmě, i to jsem v kabině říkal. Nemáme se na co šetřit, máme před reprezentační pauzou. Tak jsme do toho šli naplno. A vyplatilo se, teď se máme od čeho odrazit.
