Proč fotbalové Brno venku zaostává?

Brno - Doktor Jekyll a pan Hyde. Tak rozpolcení vám přijdou fotbalisté Brna, když je budete pozorovat při zápasech doma a venku. Jeden tým v nich ukazuje dvě zcela odlišné tváře. Zatímco na svém stadionu Brňané trhají soupeře jako hladový žralok, na půdě soupeřů jsou nebezpeční jako plyšový medvídek.

Olomouc - Brno - Jeden ze soubojů v utkání první ligy mezi Olomoucí a Brnem. | foto: Libor Teichmann, MF DNES

"Je pravda, že naše hra doma a venku se diametrálně liší. Pořád to řešíme, ale zatím jsme to nerozlouskli," říká asistent brněnského trenéra Miroslav Soukup.

Vezměte si třeba uplynulý týden. Na jeho začátku Brno nadchlo nádherným představením proti Baníku, na jeho konci ostudně prohrálo v Olomouci, když se nezmohlo na přímou střelu na bránu.

"Ten zápas mě velmi zklamal. Třeba René Wagner zahrál doma s Baníkem výborně, ale v Olomouci byl zcela nevýrazný. To samé i ostatní hráči," vypráví Soukup.

A tak je to zatím letos v podání Brna pořád dokola. Tři zápasy doma = tři znamenité výkony a tři zasloužené výhry.

Včetně poháru pět zápasů venku = 0 gólů. "Ovšem nemohu souhlasit s tím, že jsme venku neúspěšní. Máme zasloužený bod z Liberce, odkud je ostatní nevozí, a i remíza z Teplic je plusová," tvrdí Soukup.

Nejde však o samotné výsledky, vždyť dosavadní 4. místo Brna se dá označit za excelentní. Stejný příměr snesou i jeho domácí výkony - odvážné, útočné a nápadité.

O to více zarážející je ale brněnský projev venku - ustrašený, defenzivní a nudný. "Taktika je přitom stejná. Jenže někteří kluci mají v hlavách, že venku se má jenom bránit," říká brněnský kapitán Jan Trousil.

Stejně to vidí i asistent trenéra. "Cítím na hráčích, jako by se venku báli. Přitom nevím proč. Při návštěvách v Česku by žádný rozdíl doma - venku vnímat neměli," tvrdí Soukup.

"U mladých to ještě jde omluvit, ale na zkušené hráče by to nemělo tolik dolehnout." V Brně přitom stále na odstranění "venkovního komplexu" usilovně pracují.

"Veškerou přípravu teď směřujeme k útočné fázi. Trénujeme přečíslení a další útočné situace," líčí Soukup. "Hráči přece nemůžou hrát jen jednou za 14 dní, když jsou doma. To bychom se nad nimi museli zamyslet."

Letošní brněnské kymácení ale asi není náhodné. Stačí se podívat na statistiku trenéra Josefa Mazury v Brně. Doma je skvostná, ale venku hubená.

Do zakončení se nás dostává málo, říká Zelenka

Když jej brněnský trenér Mazura v Olomouci v 72. minutě střídal, jen vztekle rozhodil rukama. "Tak samozřejmě se mi nelíbí, když jdu dolů," přiznal útočník Luděk Zelenka, nejlepší střelec Brna v letošní sezoně.

Navíc jste byl vystřídán v době, když jste se zrovna dostávali do tlaku.
Mrzí mě, když rozhodující fáze zápasu není na mně. Ale to je věc trenéra. Myslím si, že když prohráváme 0:1, měl být na hřišti aspoň jeden hráč do šestnáctky.

Nakonec jste prohráli 0:1. Proč to Brnu venku nejde tak jako doma?
Já myslím, že se zlepšujeme hodně. V Olomouci jsme měli šance, ze kterých jsme mohli dát gól, ale měli jsme smůlu. Venku jsme třikrát remizovali, takže bych to nepřeceňoval. Je nám líto, že jsme nevyhráli.

Dvacet minut to vypadalo, že není možné, abyste nevyhráli, ale pak jste pustili Olomouc do hry. Proč?
Zbytečně jsme začali ztrácet balón, oni začali chodit do brejků, my jsme se nestíhali vracet a oni tím dost ožili a začali si na nás věřit.

Herně to možná z vaší strany nebylo v Olomouci špatné, ale určitě jste byli málo nebezpeční. Nebo ne?
Je pravda, že k zakončení se dostáváme těžko. A když už, tak to nedopadne. Myslím, že je to tím, že je nás vepředu málo na zakončení. Málo se dopředu dostávají krajní záložníci.

Brejky Brna proto nejsou tak úderné, že?
Když jsme tam dva na pět obránců, tak to je o náhodě. Nehledě na to, že dostaneme málo balónů. Mělo by být daleko víc narážeček, průniků do vápna.