„Platy jsou pro světový fotbal největším problémem, ženou kluby do záhuby,“ říká Gerry Boon ze společnosti Deloitte and Touche, která dělá finanční studie v nejvyšší anglické soutěži.
Postižen je celý svět. Pořád se mluví o nutnosti spořit, přesto se platová spirála roztáčí. Každý chce mít nejlepší hráče, a tak musí odsypávat větší a větší peníze.
Proč David Beckham poklesl až mezi náhradníky v Manchesteru? Za půldruhého roku mu končí smlouva, chce dostat přidáno a poručil si v přepočtu 490 milionů korun ročně, čtyřiapůlkrát víc než dosud! Klub už rok hledá kompromis a otrávený fotbalista nehraje naplno.
Stát se mohou jen dvě věci: Beckhamovi zaplatí a on pookřeje nebo přestoupí jinam, kde mu nabídnou lepší příjem. Hráč vždy vydělá.
Sumy jsou omračující a u prvotřídních hvězd zmohutní též díky reklamám. Nekonečných 1164 let by se mořil průměrně placený Čech, aby vydělal to, co Pavel Nedvěd za jediný rok v Juventusu. Šílená představa.
Nedvědovi předci by museli dřít od poloviny 9. století, ještě než do Čech přišlo křesťanství. Nebo zkusme vzít fotbalistův měsíční výdělek: na něj by pracovali téměř celé století...
Zlatokopů není moc
Jenže řeč je zatím o výdělcích v cizině a výjimečných hráčích. Snesme se z oblak. Mnohokrát se mohou splést maminky, když radí svým dcerám: Vezmi si fotbalistu, budeš si žít jako na zámku. Obyčejní hráči nejsou zlatokopové.
Pokud si v Česku vydělá ligový fotbalista přes milion korun ročně, patří určitě k těm lepším. A navíc dobře ví, že tohle může trvat deset let, maximálně o maličko déle. Pak skončí kariéru a hledá si jinou práci.
Na české poměry exkluzivní platy loni rozdávala jen Sparta, která bohatla úspěchy v Lize mistrů. Podle odhadu odborníků si nejvíc vydělal kapitán Novotný, a to 11 milionů, o dva méně Jarošík s Haškem. Uvedené příjmy jsou ovšem před zdaněním, další ztráty někdy přinášejí hráčům smlouvy s osobními manažery, jimž odvádějí provizi 10 až 15 procent.
Fotbalem se už nedá obstojně uživit ve druhé lize, natožpak v ještě nižších soutěžích, jako dřív.
Rozpočet klubu: hlavně platy
Kdo si prohlédne rozpočet českého ligového klubu, jasně vidí, že ho z více než poloviny zatěžují náklady na platy. Proto všude šetří, dokonce i Sparta. „Pustíme Obajdina a Slončíka kamkoliv, kde převezmou jejich smlouvu. Dáme je třeba i zadarmo.“ Věta, jež nedávno vylétla ze sparťanského tábora. Pro někoho možná podivná situace: proč se narychlo zbavovat dvou donedávna klíčových hráčů jen proto, že je na podzim odložil trenér Hřebík mezi náhradníky? Vždyť se mohou vzchopit.
Matematika je jednoduchá. Dohromady přijdou Spartu na téměř 10 milionů korun ročně, aniž by kopli do míče. A za tuhle sumu se dá v lize koupit velmi slušný hráč.
Je lepší pevná mzda, či prémie?
Každý hledá cestu, jak hráče honorovat. V Itálii dělají smlouvy přes kopírák, na formuláři doplní jméno, pevný roční příjem a je hotovo. Oboustranně to má výhody i nevýhody. Klub nerozhazuje na prémiích, může si přesně nalajnovat rozpočet. Fotbalistu těší jistota, ať hraje, nebo ne, ať klub rejdí v popředí tabulky, nebo je sražen mezi spodinu, vždy bere stejně. Ronaldo dostal za poslední dva roky 264 miliony korun, ačkoliv kvůli zranění stál. Zato v Německu by takové období prožil krutě. Tam hráči berou malou základní mzdu, zato vysoké zápasové prémie.
V české lize jde „po italsku“ jediná Příbram. „Všichni jsme přece dospělí lidé a chceme dělat svou práci na sto procent,“ sází na důvěru Jaroslav Starka, příbramský šéf. „Dva roky nám to přinášelo úspěchy, vybojovali jsme evropský pohár. Až loňský podzim byl špatný, ale to přejde.“ Má jediný způsob, jak finančně přitlačit na hráče. Za mimořádně špatný výkon jim dá pokutu.
Jinde v českých klubech skládají plat z několika pater. Většinou nižší základní plat, vyšší prémie (za body, umístění, dále někde za počet odehraných zápasů, výhru nad silnou Spartou či Slavií, vstřelené góly a podobně) a občas nabízejí roční bonus za podpis smlouvy. Kdysi se přihazovaly hráčům i „naturálie“ (byt, auto, mobil), ale tomu se kluby dnes radši vyhýbají. Spoří.
„Sparta se ekonomicky vzchopila i proto, že jsme platové podmínky přiblížili reálným možnostem klubu,“ říká sparťanský šéf Vlastimil Koštál. Obratně obchoduje. Pročistil tým od hráčů, kteří měli z dřívějška vysoké základní mzdy a roční bonusy 3 až 4 miliony. Kupuje mladíky, dostávají nižší plat a bonusy maximálně do milionu. Nutí je, aby vydělávali víc na prémiích, čili co nejvíc vítězili v zápasech.
Německo žádá mzdový strop
V Česku se zatím platy drží na určité hranici, zato fotbalové velmoci trpí. Pokračuje finanční rozlet. Jen na chvilku si západoevropské velkokluby vydechly, a to když jim v polovině 90. let po vyhraném Bosmanově soudním sporu odpadly výdaje na přestupy hráčů ze zemí Evropské unie, jimž vypršela smlouva.
Náklady na posily najednou poklesly o polovinu. Kluby ale brzy sevřely do kleští platové výdaje. Podle studií se ročně zvyšují až o třetinu.
Španělští novináři si pohráli s čísly z minulé sezony, kdy byl nejdražším hráčem světa Luis Figo. Sečetli náklady na jeho přestup, plat i sociální dávky a došli k závěru - jedna Figova minuta na hřišti přijde Real Madrid na 164 984 korun! Objevují se proto revoluční názory. „Stanovme strop pro platy fotbalistů jako v basketbalové NBA,“ navrhuje Německý fotbalový svaz ve zprávě, kterou zaslal UEFA, nejvyšší fotbalové instituci v Evropě. Těžko se ale něco změní.
