Ve fotbale se z toho stala praxe. Pravidlo zní: pokud soupeř kope penaltu, pokuste se ho rozhodit. Jakkoli. Tím se řídil i Vachoušek.
Bakoš už byl připravený k pokutovému kopu, čekalo se jen na hvizd rozhodčího. V tu chvíli teplický záložník procházel jakoby bez zájmu kolem něj. Bum! Ramenem šťouchl do soustředěného střelce. Ten o pár vteřin později selhal.
"Byl to momentální nápad, jak Bakoše znervóznit, o to víc mě těší, že nedal. Nepřikládám tomu ale velkou váhu, největší zásluhu na chycené penaltě má brankář Slavík," usmíval se Vachoušek. "Tohle se ve fotbale dělá běžně. Kolikrát se podaří střelce nalomit."
Fíglů existuje spousta. Nejběžnější jsou slovní provokace, někdy i urážky, brankáři rádi upozorňují na nesprávně postavený míč, spoluhráči z pole zase krouží kolem exekutora, postrkují se, všemožně zdržují. Cíl je jediný: narušit koncentraci exekutora.
Aktivní bývají i diváci, kteří používají lasery, zuřivě gestikulují. Při penaltovém rozstřelu čtvrtfinále Eura 2012 dva angličtí příznivci při pokusech Italů stáli za brankou se staženými kalhotami. I tak Angličané prohráli a vypadli...
"Tohle do fotbalu patří odjakživa, ale nevěřím, že to může hrát zásadní roli. Mě při rozběhu několikrát chytili protihráči za dres," potvrzuje Peter Herda, vyhlášený střelec penalt, který jich v lize proměnil 33. "Penalty chodí kopat nejzkušenější hráči s výbornou psychikou. Tyhle momenty je mohou rozhodit maximálně z 25 procent, víc ne. Třeba Láďu Vízka to motivovalo. Dal si pak ještě víc záležet."
Fotbal podobné manévry před penaltou obecně považuje za drobný taktický prvek, nic nefér. Úspěšné narušení psychiky soupeře, který nepromění, se dá přirovnat k výbornému obrannému zákroku.
"Člověk je vyhecovaný a připravený udělat cokoli pro tým. Přemýšlí, co by mohlo pomoct," popisuje Vachoušek. "Byl jsem nejblíž a nic jiného mě nenapadlo."
Celá scénka by se ale v Teplicích vůbec nestala, kdyby šel penaltu tradičně kopat plzeňský kapitán Pavel Horváth. Ten však v předchozím utkání se Slavií (1:1) neproměnil, a tak pokutový kop přenechal Bakošovi. "K Horvimu bych si tohle nedovolil, tam by to možná byla jen nějaká hláška," tvrdí Vachoušek. "Kdyby kopal on, myslím, že by ji dal."
Příště bude penaltu kopat Horváth. A dá gól, tipuje HerdaPenalty byly vždycky jeho excelentní disciplínou. Peter Herda, člen Klubu ligových kanonýrů, jich za život kopal desítky. I jeho se protihráči snažili všemožně rozhodit, stejně jako to udělal Štěpán Vachoušek plzeňskému Marku Bakošovi. "Několik penalt jsem taky nedal, ale ne kvůli tomu, že bych se nechal rozhodit,“ říká Herda. Správně načasovaným šťouchancem ale střelce rozhodit lze, ne? Co tedy střelce může ovlivnit? Na vás tahle taktika taky neplatila? Co na vás protihráči před penaltami zkoušeli nejčastěji? Necítil jste se někdy na penaltu poté, co jste nedal, jako Pavel Horváth v Teplicích? |