Čtyřiatřicetiletému někdejšímu českému reprezentantovi skončila smlouva a přál si poslední kapitolu kariéry napsat doma v Olomouci. Jenže o její ikonu už nebyl zájem.
„Mrzí mě to, ale hlavně si přeju, ať se fotbal tady zase zvedne,“ říká ofenzivní záložník v otevřeném rozhovoru pro MF DNES.
A kde budete hrát vy?
Teď se to všechno řeší. Nemůžu být ještě konkrétní, protože není nic hotového.
Je ve hře i návrat do české ligy?
Kdybych šel do ligy, tak jedině do Olomouce. Sigma zájem nemá, takže budu řešit zahraničí.
Trenér Olomouce Václav Jílek vás ani nekontaktoval?
Vůbec. Neviděli jsme od doby, co jsem odešel. Ani jsme se nebavili. Máme spolu akorát děti ve školce, to je náš jediný kontakt. Asi nemá zájem. Nevím, nebylo mi to nějak sděleno, ale tak to cítím. Myslím, že už se mnou nepotřebuje mluvit.
Přestože odešel Jakub Petr, který vás pod hrotem zastoupil. A vzhledem k tomu, že měl zájem o 39letého Pavla Zavadila, není v tom ani snaha omladit tým.
Nejde o omlazení týmu, nechce vyloženě mě.
Měl s vámi minule špatnou zkušenost?
Nevím, žádný problém jsme neměli. Kromě jednoho výstřelku do novin, kdy jsem chytl nerva po zápase.
Sigma si nemůže finančně moc vyskakovat. To nehrálo roli?
Ve financích by velký problém nebyl. Chtěl jsem třeba poslední rok dohrát doma a rozloučit se na úrovni. Nemyslím si, že bych měl přestřelené finanční požadavky.
Na akci fanoušků Sigmy Michal Ordoš zavzpomínal s trenéry Petrem Uličným a Josefem Muchou, jak vyhráli český pohár.
Je to pro vás po osmi letech v Sigmě zklamání?
Nějaké nabídky z ligy byly, všechno jsem odmítl, řekl jsem, že se to řešit nebude, že pro mě existuje jedině Olomouc. Trošku jsem se smiřoval s tím, že to půjdu dohrát někam do nižší soutěže do Rakouska – čtvrté páté ligy. Dostal jsem výbornou nabídku na třetí rakouskou ligu za skvělé peníze, v tom by problém nebyl. Byl jsem s tím už smířený, ale vložila se do toho ještě jedna situace, tak čekám na vyjádření toho člověka. Nebude to asi první liga, bude to druhá, ale možná to vyjde.
Podle informací MF DNES v Rakousku jedná o angažmá trenér Pivarník, který vás vedl v Sigmě. Čekáte, jak to dopadne?
Ano. Měl by někam nastoupit a máme spolu domluvu, že bych měl jít s ním. Záleží na něm, jestli nabídku přijme, nebo ne.
Stála o vás i Ostrava s novým trenérem Radimem Kučerou, vaším někdejším spoluhráčem, že?
Bylo tam oťukávání. Nějaké telefony proběhly. Ale já si to nedovedu představit.
Bylo by divné stát se před koncem kariéry baníkovcem?
Nebylo by to divné, kdybych vyloženě nic neměl, tak bych o tom přemýšlel. Ale pak jsem to stejně zavrhl. Myslím, že i Kuča byl rád. Když Baník může mít takového trenéra, tak já můžu hrát ještě bundesligu!
Také v minulé sezoně jste musel kousat sestup, Karmiotissa jako nováček spadla z nejvyšší kyperské soutěže. Jaká to byla štace?
Já bych to nechal radši bez komentáře.
Proč?
Až bude chtít někdo na Kypr, ať mi zavolá, já mu to vysvětlím. Asi tak.
Co byste mu doporučil?
Nechodit. Nebo ať tam jde, ale pokud to nemá do prvních pěti týmů, tak ne. Strašný, strašný...
Zázemí?
Hraješ fotbal, potřebuješ hřiště, sprchu, to najdeš všude.
Tak výplaty nechodily?
Tak to byl taky jeden z hlavních problémů. Celkově ten fotbal...
Slyšel jsem, že po taktické stránce bída.
Po taktické stránce by většina těch místních kluků nemohla hrát ani kraj. Přišlo jedenáct cizinců, akorát na sestavu. Když jsme hráli všichni cizinci, tak to bylo dobré. Jak do mužstva namotali místní, protože nechtěli zaplatit výjimku, jelikož jinak musí hrát dva Kypřani, tak už to bylo horší. Mně se to fotbalově líbilo, takový hurá fotbal nahoru dolů, otevřené, žádný problém.
Rodině se u moře také líbilo, ne?
To byl jeden z hlavních problémů, že jsem tam neměl rodinu. Byla se mnou jen do října, protože tam by se malej přes zimu zbláznil. Moc toho tam na dělání nebylo. Malej šel do školky, je šťastnější tady, já lítal jen na Velikonoce, Vánoce. Ale šlo spíš o to, jak to celkově fungovalo kolem týmu. Lidi byli srdeční, ale prostě... Řeknu jeden příklad asi za všechny a pak už to necháme být: ráno jsem přišel na trénink, na stadionu, nebo na stadionu – tréninkovém hřišti, které mělo jen kabiny, něco jako v Nemilanech, stálo kolem kabin sto těžkooděnců. Udělali razii u nás v kabinách. Našli dvanáct kilo tvrdých drog, kulomet, výbušniny...
Čí to bylo?
Zatkli našeho kustoda, spoluhráčova bratra a bratrance, dostali devět, osm a jedenáct let. Schovávali to tam pro mafii. Tak si to představte. Kolem toho půl roku chodíš a oni tam mají schované bomby. Nebylo to nic příjemného. Ale jinak fotbalově to nebylo zlé, než do toho vlezli Kypřani. Vím, že ode mě to zní divně, mě má každý za lenocha, ale oni jsou megalíný národ.
Ale dlouho to nevypadalo na sestup.
To je další věc. To je mafie tam. Výsledky si dohodli, jak potřebovali. Každý z těchto menších klubů patří mafiánovi. Oni si to mezi sebou domlouvají, jak potřebují.
Nevěřil jsem, že to v tomto ohledu někdy napíšu: zlatá česká liga!
Úplně. Kam se hrabe Jarda s Mirkem. Otřesné.
K hezčímu tématu: fanoušci Sigmy vás pozvali na akci k pětiletému výročí vítězství českého poháru. Ve finále v Plzni jste tehdy porazili Spartu a získali první trofej pro Olomouc...
... kdo by to řekl, jak to dopadne, co?
To je věc druhá. Dva sestupy, ekonomická nejistota. Místo toho, aby se Olomouc pokusila o titul, upadá.
To je první, co mě napadne.
Přitom tehdy když jste vyhráli pohár, jste byli za jarní část v tabulce třetí. A čekalo se, že tenhle tým půjde nahoru. Což šel, než Sigma ze čtvrtého místa vyhodila trenéra Pivarníka...
Když se na to dívám zpětně, tak se mi z toho chce brečet. Když vidíte fotbalisty, co tady byli a ještě dneska mohli být... Všichni někde hrají. To by byl mančaft jako kráva! Bohužel se to sesypalo jak domeček z karet. Kde hledat chyby, to nikdo neví. Chyby musí hledat někdo jiný, ne my. My jsme pro to tenkrát udělali maximum, pak jsme nemohli do Evropské ligy za korupci. A potom už se to začalo celé mezi sebou hádat a šlo to do kytek.
Sigma hledá majitele. Bez nového mecenáše její cesta zpět do pozice štiky ligy nezapočne.
Je to smutné. Sigma hledá sponzora, ale každý se bojí, že ty struktury jsou teď nevyměnitelné. Já třeba vyloženě proti panu Gajdovi (funkcionář klubu) nic nemám, máme spolu nadstandardní vztah, vždycky jsme se bavili na rovinu a rád ho kdykoli uvidím, ale doufám, že i on sám cítí, že by to měl někomu předat. Nejde o to, že by mu to měl někdo za zlé. Spíš uklidnit trošku veřejnost, protože lidi jsou naštvaní čím dál víc a zbytečně se stává hromosvodem, který to snáší a nemusí.
Nejde nevnímat, že vztah fanoušek–klub je chladný. O tom svědčí úbytek diváků, ale i to, že na veřejnou akci pořádanou fanoušky a plnou sigmáckých legend klub na svých stránkách nijak neupozornil. Jen půjčil pohár. Čím by se mohl pochlubit víc?
Teď jsem to pozoroval rok z dálky a spousta lidí mi psala, že je to špatný. Nemám problém s kýmkoli komunikovat, cokoli komukoli říct. Bohužel. Snad se to změní, snad se najde nějaký blázen, který bude mít miliardu volnou.
A fanoušek Sigmy si nebude muset zvykat na to, že klub pendluje jen mezi první a druhou ligou.
Aby se to nezaběhlo do kolejí Hradce a těchto klubů. Bohužel, to se stalo. Když si vzpomenu na poslední sezonu, kdy jsme spadli, tak nám chyběl blbý bod.
Ano, ale i kdybyste se o bod zachránili, tak by to nic neměnilo na tom, že je Sigma někde, kde ji fanoušci vidět nechtějí.
Tomu rozumím. Už to není černý kůň do čtvrtého fleku, který doma válcoval soupeře.
A krásně se na něj koukalo.
Četl jsem váš rozhovor s Kubou Petrem a také jsem vzpomínal na tohle období – to bylo jedno z nejlepších. A ještě za trenéra Pivarníka. Takový vrchol.
Na podzim jste pod ním byli na špici, zdálo se, že se zapojíte do boje o titul.
To jsou manažerské chyby. Kdy žádá o posily a ve finále ho vyhodí ze čtvrtého místa.
Zatímco trenér Jílek přežil i sestup. Doba se mění.
Vašek má velkou důvěru. Sestoupilo se, podrželi ho, vrátil to ve velkém stylu, takže proč ne. Jako trenér má budoucnost. Neříkám, že je špatný trenér.
Jak tipujete Sigmu v lize?
Bude to zase boj. Těžký. Ale nevím, koho přivedou. Podle mě jsou strašně namlsaní z toho, že projeli druhou ligu jak nic. Ale já jsem nějaké zápasy viděl a myslím, že druhá liga už nemá ani takovou úroveň jako před dvěma lety, kdy jsme se tam plácali. Celkově to šlo dolů. Jestli si myslí, že první ligu uhrají takhle, jak to mají... Uvidíme. Já si nepřeju, aby sestoupili, fandím jim, pořád tam mám spoustu kamarádů.
KOMENTÁŘ: Ignorovat básníka, byť prokletého, je luxus Michal Ordoš, který osm let táhl ofenzivu Olomouce, vyhrál s ní český pohár i superpohár, stal se králem střelců české ligy a nakoukl i do reprezentace, nedostane šanci ukončit kariéru v klubu svého srdce, přestože po konci na Kypru je bez smlouvy, tudíž zadarmo. Čtyřiatřicetiletou legendu Sigmy, se kterou nejsou nejen rozhovory, ale ani fotbal nuda, můžete snad politovat, ovšem to je profifotbal. A svaté právo trenéra říct, koho do týmu chce, a koho ne. Václav Jílek má s Ordošem zkušenost, před rokem spolu nezabránili opětovnému sestupu Hanáků z ligy. Práce s vytáhlým vtipálkem je specifická jako s každou osobností. Sám o sobě tvrdí, že má pověst lenocha. Není zrovna sprinter. A Jílek jde jinou cestou, kterou se ubírá současný fotbal – post volné desítky bez defenzivních úkolů v něm vymírá. Přesto tvrdím, že neoslovit rozdílového borce s geniální průnikovou přihrávkou, která na rozdíl od přidržování míče hru zrychlí, je v Jílkově situaci luxus. Tím spíš, že přišel o Jakuba Petra, jenž hrál pod hrotem. Možná tam získá někoho na hostování, možná vysune Jakuba Plška, ale od Ordoše by se pořád mohli učit. Fotbal však žádá více atletů než prokletých básníků. Škoda. |
