V italském Udine jste od září nehrál. V jaké jste kondici?
Fyzicky se cítím velmi dobře, trénoval jsem náročně. Ale chybí mi stresové vypětí z těžkých zápasů, což je největší deficit. Už do přípravných zápasů půjdu naostro.
Sparta spoléhá, že jí pomůžete stáhnout náskok Slavie. Doženete ji?
Pět bodů je dost, ale stačí dva zápasy. Slávisti určitě nějaké body poztrácejí. Bude záležet jen na nás. A já se chci v létě loučit titulem.
Počítáte s tím, že se v létě do Itálie vrátíte? Věříte, že se tam prosadíte?
Musím čekat na šanci. V Udine jsou hráči sedmnácti národností, strašně velká konkurence a já na začátku sezony vypadl ze sestavy. Třikrát nehrajete, počtvrté jdete na tribunu, to je psychicky těžké. Já neměl problémy trénovat, ale krize se dostavila o víkendu, kdy se hrálo a já se jen díval. Potřebuju cítit zodpovědnost.
To vás čeká ve Spartě, ve které jste ještě před 13 měsíci nosil kapitánskou pásku. Toužíte po ní znovu?
Absolutně ne! To by ani nebylo namístě. Jsou tu zkušení kluci, kteří si ji zaslouží... Horváth, Kisel, Došek. Já se chci soustředit na své výkony.
Už víte, v jakém čísle budete hrát? Vaši šestku nosí záložník Limberský. Co třeba 66 jako v Udine?
Ještě nevím, číslo není důležité. Nebudu dělat žádné excesy kvůli číslům, prostě potřebuju hrát.
Abyste měl šanci na letní mistrovství Evropy?
To byl druhý důvod, proč se vracím. Trenér Brückner mi na podzim říkal: Když nebudeš nastupovat, nemáš šanci se porvat o nominaci. A já se o ni rvát chci. I když na Euro nakonec jet nemusím, chci mít čisté svědomí, že jsem pro to udělal všechno.
Ale nabídky z anglického Wiganu i italské Sieny jste odmítl. Proč?
Už jsem poznal, jak to v cizině chodí. Dva tři měsíce trvá, než se srovnáte a adaptujete. Takže než bych se srovnal, byl by konec sezony. Chtěl jsem do prostředí, které důvěrně znám. I když budu pod větším tlakem než jinde, moc jsem neváhal, když přišla nabídka od sparťanského trenéra Bílka.
Nelitujete, že jste před rokem kývl a odešel do Udine?
Určitě ne. Je to pro mě zkušenost.
