Plzeňský brankář Michal Daněk začal tam, kde v prosinci 2007 skončil a ve své obnovené premiéře si připsal nulu. Štastný ale nebyl.
"Po zimním návratu do Plzně jsem trénoval a věřil, že šanci dostanu.
Teď jsem sice spokojený s tím, že jsem gól nedostal, ale víc mě mrzí, že jsme ho ani nedokázali dát a Příbram neporazili," konstatoval Daněk po zápase.
Gólman přiznal, že se na návrat mezi tyče těšil.
"Rok jsem nechytal, takže to je jasné. V Anglii ani v Teplicích jsem nedostal šanci, o to víc jsem se teď těšil."
Žádnou zvláštní nervozitu si před zápasem nepřipouštěl. "Byl jsem nervózní jenom lehce. Přece jenom už mám něco odchytáno, takže mě to zlomit nemohlo."
Samotný zápas byl ale pro gólmana zvláštní, příliš se při něm nezapotil. "Největší šanci měl Dan Huňa už někdy ve 3. minutě. Bylo to po naší chybě, ale naštěstí jsem to vyřešil dobře a pak už jsme Příbram k ničemu nepustili," konstatoval Daněk, který se po zbytek zápasu spíš jen udržoval psychicky. "Další práci jsem už v podstatě neměl. A pořád jsem věřil, že nějaký gól dáme, což se bohužel nestalo," opakoval.
Teď doufá, že se v brance usídlí na delší čas. A také věří, že Plzeň se odrazí z druhé poloviny tabulky směrem nahoru. "Před jarem jsme asi všichni měli moc velké oči, takže jsme zase spadli zpátky na zem.
Jsme pod tlakem a můžeme si za to jenom a jenom sami. Ale jedním zápasem se snad chytíme, je nejvyšší čas," neskládá Daněk zbraně před dalším zápasem Plzně v Českých Budějovicích.