Jediný střelec zápasu se tomuto popisu svého gólu bránil. "Tak upocenej, jo?" podivoval se Došek. "Původně jsem to chtěl střílet z první, to by možná šlo někam do nebes. Ale nakonec jsem si to dal ještě na prsa a pak už jsem věřil, že to dám. Nechtěl jsem vystřelit ránu, tak jsem do toho nějak šlápnul a šlo to brankářovi mezi nohama."
Právě Doškovi se možná po závěrečném hvizdu ulevilo nejvíc. Vedle gólu totiž další velké šance zahodil. "Hlavně jak jsem šel sám na brankáře a kopl jsem to někam do šestnácté řady. To bylo fantastický, to byla úroveň první ligy," povídal útočník ironicky. "Říkal jsem si, že už ten fotbal dál nemůžu hrát, pokud nedám aspoň jeden gól. Tak jsem rád, že to tam spadlo."
Po zápase už se brněnský kapitán mohl usmívat a chrlit své nenapodobitelné hlášky. "Jsem hlavně spokojenej, že jsme konečně vyhráli po těch čtyřech zápasech, kdy jsme předvedli úplný h... Na kom jiným jsme se měli chytit? Když neporazíme doma Bohemku, tak se můžeme chytit jedině na Jablonci."
A co říkal Došek tomu, že jeho tým jako teprve druhý jabloneckou mašinu na jaře zastavil? "To jsem si neuvědomoval, já jsem jen hrál a chtěl jsem je porazit.A taky jsem říkal, že trochu kopnu Pavlíka. Ale vypadá to, že spíš kopl on mě, protože mě bolí koleno," ušklíbl se Došek.
To jeho bývalému spoluhráči Pavlíkovi příliš do smíchu nebylo. "Myslím, že jsme byli lepší, ale tentokrát bohužel lepší mančaft prohrál. Z té převahy, co jsme měli, se musíme dostávat víc do šancí. Měli jsme jen náznaky, hráli jsme jen po vápno. Domácí to ubojovali a taky měli víc štěstí, protože si myslím, že jsme byli fotbalovější."
