"I já jsem si musel svou permanentku tvrdě vybojovat. Řekl jsem si: jsem tu ředitel, tak proč by měl místo mě sedět sedmý sekretář ze Slavie," vysvětluje, když odejdou.
Takový byl ve Starém Městě zájem o ligovou premiéru proti Slavii. Už od půl druhé, tři hodiny před začátkem zápasu, se začal zaplňovat stadion Širůch. Lístky ještě sice zbývaly, ale za devadesát korun se do kotle lidem nechtělo.
Proto začali opírat kola k plotům, aby na ně vylezli a aspoň něco viděli. Desítky jich vyšplhaly na střechy garáží, další se utábořily na stráni před hlavní bránou. "Bylo skoro nemožné sehnat permanentku na hlavní tribunu. Stála dva tisíce, ale dal bych třeba pět," povídal jeden fanoušek za plotem. Ale tyhle lístky byly hned pryč.
Jenže když zápas začal, nepřišlo žádné mohutné povzbuzování. Fanoušky jako by první liga zakřikla. Tribuny blízko u hřiště, stejně jako v Anglii, ale žádný ryk. Slyšet byli jen slávističtí příznivci, kteří ve městě vyvolali bitku a byli zavřeni do tzv. klece, jak to dělají v Opavě.
Až ke konci, jak se na Slovácko blížil první ligový bod, se domácí fanoušci probouzeli. "Blaha na Hrad," skandovali jméno svého hrdiny, střelce premiérového gólu, za který útočník složí do hráčské pokladny patnáct set korun.
Zápas končí. Zklamaní slávisté mizí v šatně, zatímco domácí po mokré trávě kloužou po břiše ke svým fanouškům. Ještě dlouho se křičí a poskakuje. "Nádherný zážitek, ta liga," shodovalo se pět hráčů, kteří poprvé nakoukli mezi domácí fotbalovou elitu. Nadšení se však vznášelo i mezi těmi ligou otřelými.
Euforie se pomalu vytrácí, čtyři mladíci vyrážejí do nedalekého klubu. V koutu dřevěné místnosti se tam na stěně promítá každý zápas místního klubu. To měla být atrakce pro fanoušky, jenže nevyšla. Víc než ty čtyři v sobotu nezlákala.
A to byl na programu první ligový bod Starého Města.
