Než si míč položil na značku, bavil se s Markem Heinzem. „Jen jsme na sebe koukli a řekl mi, ať jdu kopat, že mi to jde,“ podotkl Matušovič.
Než se rozběhl, musel si vyslechnout ještě nějaké štiplavé slovo od teplického kapitána Pavla Horvátha. „Asi se mě snažil nějakými řečmi rozhodit, to se dělá, ale nevnímal jsem ho,“ uvedl Matušovič.
„Snad jsem ho rozhodil já, když jsem gól dal.“ Gólman Tomáš Poštulka, po jehož zákroku na Libora Žůrka sudí Šedivý v 84. minutě penaltu odpískal, je specialistou na pokutové kopy, ale tentokrát neuspěl.
„Je to jiné, když penaltu uděláte, ale šel jsem na ni jako vždycky, jenže to nevyšlo. Vždy musíte mít notnou dávkou štěstí, abyste uspěli, a to se mi nepodařilo,“ řekl Tomáš Poštulka. „Čekal jsem, že by mohl jít kopat Martin Čížek, kterého znám ze Sparty.“
Zlatá penalta, říkají si v Ostravě. „Už titul nepustíme,“ tvrdí Radoslav Látal.
Odmítl, že by v posledních minutách myslel, zda jim bod za remízu bude stačit k ligovému prvenství. „Ne, ne, pořád jsme věřili, že gól dáme,“ řekl Látal. „Věděli jsme, že to bude těžké a že rozhodne třeba jediný gól.“
V závěru Ostravští přestáli tyč po hlavičce Kleina. „Hrůza,“ ulevil si Radoslav Látal. „Ty tři body mají pro nás cenu zlata a možná je ještě víc doceníme po ostatních víkendových zápasech.“
 Libor Žůrek (vpravo) se raduje z proměněné penalty. Jejím autorem byl Miroslav Matušovič (vlevo) |
