Při ní s kapitánskou páskou dovedl Brno k vítězství nad Jabloncem. Tedy nad celkem, v němž bude jeho kariéra pokračovat. "Jsem Zbrojovce za všechno moc vděčný, budu jí přát vždycky to nejlepší," říká skromný fotbalista, který se vypracoval v pilíř týmu.
Proč jste zvolil zrovna Jablonec?
Vidím to jako novou výzvu a je pro mě důležité, že tam jde trenér Šilhavý. Měl o mě zájem už před rokem a půl v Liberci a mám o něm jenom ty nejlepší zprávy. Vypadá to, že se v Jablonci bude tvořit dobrý mančaft.
Přemítal jste nad tím, co tomu řeknou fanoušci?
Teď jsem si jenom všiml nějakého nápisu. Musím se fanoušků zeptat, co to znamená, protože jsem to nějak nepochopil. Oni třeba mají nějakou nevoli proti panu Peltovi, ale na tohle se nemůžu dívat. Já jdu hrát do Jablonce, kde se rodí dobrý mančaft, který by měl bojovat o poháry. A já bych se do nich rád co nejdřív podíval.
Byl jste na své budoucí spoluhráče na hřišti hodný?
Já jsem na hřišti vždycky hodný. Abych řekl pravdu, tak ani neumím moc faulovat. Jednou z toho byla penalta, takže radši hráče moc neokopávám. Akorát teď jsem dal jeden loket Dolimu (Martinu Doležalovi), tak jsem se mu radši hned omlouval, aby nebyl naštvanej hned na začátku přípravy. (smích)
Pocházíte z Blanska. Jak jste se dostal do Zbrojovky?
Děda mě vezl na nábor ještě na umělou trávu za Lužánky. Bylo tam asi třicet kluků a pan Sommernitz si vybral jenom mě. Celou pátou třídu základky mě táta nebo děda třikrát týdně dováželi, od šesté třídy už jsem byl na Janouškově a byl ze mě Zbrojovák.
Byl jste vždycky obránce?
V přípravce v Blansku jsem byl útočník, dával jsem moře gólů a říkali o mně, že mám v pravačce dynamit. Ale ve Zbrojovce mě hodili na beka. Pak jsem chvíli pendloval lajnu jako záložník, ale neměl jsem na to patřičnou rychlost. Proto jsem se usadil vzadu.
Nemrzí vás, že nedáváte góly?
Samozřejmě, že mrzí. Každý chce dávat góly, někdy i brankáři. Vždycky si představuju, jak naskočím na roh a hlavou to tam trefím, ale poslední dobou se mi to nedařilo. Teď to byl 50. zápas, co jsem nedal gól, tak s tím musím něco udělat.
Dynamit v pravačce máte pořád?
Teď se snažím střílet spíš levačkou. Před pěti roky mi trenér Beránek řekl, že bych ji měl pilovat, tak jsem ji piloval až tak, že ji mám snad lepší než pravou.
Jaký byl váš ligový začátek?
Debutoval jsem za trenéra Beránka. V jednom z prvních zápasů jsem pak jako střídající hráč dal v Českých Budějovicích dva góly z pravého beka a pan Beránek prohlásil, že už se mi to nikdy nepodaří. Vždycky si na to vzpomenu, ale jsem rád, že mi dal šanci.
Natrvalo jste však do základní sestavy pronikl až předloni...
Hlavní moment pro mě byl, že ve druhé lize přišli trenéři Čuhel a Maléř, kteří mi dali důvěru. Od té doby jsem prakticky nechyběl.
Letos jste pod trenérem Kotalem nastupoval v systému se třemi obránci. Byla to pro vás velká změna proti klasickému rozestavení?
Určitě. Ve čtyřech to stoper jenom odbouchá, maximálně rozehraje do strany. Ale v tříbekovce po nás trenér chtěl, abychom hlavně my krajní zahajovali útok a přečíslovali soupeře. Postupně jsme na to najížděli a musím říct, že trenér Kotal s panem Šmardou to měli perfektně připravené. Na každého soupeře jsme se chystali zvlášť a celkově mě to hodně obohatilo.
Co ještě potřebujete vylepšit?
Nejvíc mi dělá problém rozehrávka. Rád si udělám výlet a přečíslím obranu, ale když člověk vyjede, tak by to měl dát přesně, což se mi často nepodaří a smrdí to brejkem. Ale od toho jsou tréninky, aby to člověk vypiloval.
A kde byste se rád viděl za pět let?
Mám rád Real Madrid. Kdybych se vykopal a hrál v osmadvaceti jako Ramos... Ale to je samozřejmě spíš snílkovství. Vždycky se mi líbila taky anglická liga, ale to je i o štěstí a hlavně o pořádné práci.
