"Domluvili jsme se hned, chci už trénovat. Měl jsem nějaké nabídky jako asistent, ale v Česku bych rád působil jako hlavní trenér," říká sedmačtyřicetliletý kouč. "Proto jsem tuhle nabídku přijal, i když vím, že pozice Bohemky je teď složitá. Neváhal jsem."
V Bohemce jste působil i jako hráč, to asi taky hrálo roli, že?
Největší vztah mívá člověk ke klubu, který ho vychoval, což je v mém případě Slavia. Ale Bohemka je ohromně sympatický klub a po tom, co jsem tam prožil, je mi už taky hodně blízká.
Co si z let, kdy jste v Ďolíčku byl jako hráč, vybavujete?
Hlavně diváky. Ti v Bohemce byli vždycky výborní a pořád jsou. Zůstávají věrní v dobrém i ve zlém, jsou to fanoušci na celý život.
Bouřlivé fandění jste si asi užil i v posledních letech, kdy jste jako asistent Ivana Haška působil ve Spojených Arabských Emirátech a v Saúdské Arábii. Jaká to byla zkušenost?
Určitě zajímavá. Je to prostředí, ve kterém musíte pracovat úplně jiným způsobem. Hráči mají odlišnou mentalitu, je třeba s nimi jednat jinak, hlavně co se týče motivace. Bylo to hodně zajímavé.
V čem se přístup nejvíc odlišoval?
Hlavně musíte bezpodmínečně respektovat jejich náboženství. Tomu se přizpůsobuje úplně všechno: týdenní program, časy tréninků... Nemůžete je do ničeho tlačit. V čase modlitby se prostě chtějí modlit, neexistuje, že by během té doby měl probíhat trénink.
Jak na vás hráči v Saúdské Arábii a v Emirátech zapůsobili?
Samozřejmě jsou jiní než my Evropané. Především hodně hraví, proto jsme do tréninku zařazovali různé soutěže. Co se týče fotbalových kvalit, byla na tom řada hráčů hodně dobře. Technicky byli někteří tak vyspělí, že si troufám říct, že v Česku na někoho podobného nenarazíte. U nás se sice všechno dohání týmovým pojetím a taktikou, ale technické dovednosti, obcházení, rychlost, obratnost... V tom jsou mnohem dál.
Jak se vašim týmům dařilo?
V Emirátech jsme vyhráli jednou domácí pohár, jednou ligu. Taky jsme jednou byli druzí v Gulf Cupu, což je pohár pro kluby ze zemí v Perském zálivu. V Saúdské Arábii jsme zase vyhráli domácí pohár a v asijské Lize mistrů jsme postoupili do čtvrtfinále.
Jaká je asijská Liga mistrů? Snese co do zájmu místních srovnání s tou evropskou?
Ne, to je úplně někde jinde. Hlavně v Emirátech to bylo znát. Cítí, že jsou slabší než okolní země, a sami tuší, že v Lize mistrů nemají moc šanci, takže to pro ně není až tak zajímavé. I když musím říct, že v poslední době se hodně zlepšují.
Jednu dobu jste působil také jako asistent trenéra české reprezentace. Co vám dala tahle práce?
Byla to možnost setkávat se s nejlepšími českými hráči, vidět je pravidelně na tréninku, komunikovat s nimi... A pak porovnat, jak na tom jsou v konfrontaci s evropským fotbalem. Zažil jsem třeba zápasy se Španěly, museli jsme hodně studovat jejich hru... Určitě mě to taky dost obohatilo.
Zpátky k Bohemce. Máte za sebou pár tréninků, jak na vás zatím tým působí?
Jedna věc je přístup v tréninku, druhá to, jak se pak týmu daří v zápase. Zatím jsme se poznávali, viděl jsem tým jen v tréninku. To, co rozhoduje, a co zajímá i veřejnost, teprve přijde. Nevím, jestli všichni lidi ocení, že kluci dobře pracují, že jsou poctiví a že je fotbal baví. Já to ocením, ale je potřeba, aby to potom prodali ještě v zápasech.
Cítíte, že tým má pořád velké odhodlání se poprat o záchranu?
Určitě. Nepřijde mi, že by někdo něco zabalil nebo že by v kabině byly černé myšlenky. To nehrozí.
Ale třeba zimní posily zatím nezáří. Brabec byl v posledním utkání vyloučený, Lietava ještě nedal gól, víc se asi čekalo i od Litevců Kuklyse a Vaitkunase. Souhlasíte, že by měli přidat?
Myslím, že je ještě hrozně brzo to hodnotit. Jsou za námi teprve tři zápasy. Ale je jasné, že celý tým musí přidat hlavně v útočné fázi, střílet víc gólů, máme jich jen patnáct v devatenácti zápasech. Body pak hrozně pomalu naskakují. Na jaře máme ze tří utkání jeden gól, to je prostě málo.
V neděli vás čeká Liberec, za který jste v 90. letech také nastupoval. Bude to i kvůli tomu pro vás speciální zápas?
Ani ne. Speciální je pro mě hlavně to, že to bude první zápas v roli trenéra Bohemky. Na Liberec mám taky hezké vzpomínky, hrál jsem tam čtyři roky, ale v tuhle chvíli se soustředím jen na Bohemku.
Co tedy změnit, aby se tým odlepil z posledního místa tabulky? Upravíte třeba rozestavení?
O tom to není. Záleží na pojetí hry a na tom, jak hráči plní úlohy, které dostanou. Nejde o to, jestli hrajeme na jednoho, dva, nebo tři útočníky.
Takže přijdou změny v sestavě?
Můžu "prozradit", že jedna určitě: Erich Brabec má trest za vyloučení, takže ho budeme muset nahradit. Nic dalšího teď neřeknu, uvidíte v neděli.
