Před utkáním 22. kola hráči i trenér pražské Dukly prohlašovali, že musejí uhlídat útočníka soupeře Libora Doška.
To se jim sice nepodařilo, přesto v utkání neinkasovali. Kanonýr Slovácka totiž trefil dvakrát brankovou konstrukci a vstřelený gól ve 21. minutě mu nebyl uznán kvůli ofsajdu.
„Mrzí mě to, je to škoda. Zvlášť ta druhá šance, kdy to bylo ze dvou metrů. Kvůli terénu to skočilo a trefil jsem to na houby,“ povídal šestatřicetiletý fotbalista po utkání.
Takže bod za remízu je pro vás ztrátou?
Na druhou stranu Dukla měla také jednu tutovku. Asi také kvůli terénu to trefil Marek Hanousek špatně. Na vyložené šance jsme asi byli o něco lepší, ale remíza je zasloužená.
Nemrzí vás, že vám páté Teplice odskočily na rozdíl třech bodů?
Abych řekl pravdu, tak tabulku ani nesleduju. Máme 29 bodů? A ještě máme o jeden zápas víc. Nedá se nic dělat. Jedeme dál.
Kromě těch dvou šancí, kdy jste trefil brankovou konstrukci, vám sudí neuznali gól. Jak jste to viděl?
Nevím. Myslím, že to tentokrát ofsajd nebyl. Měl jsem obránce za sebou a otáčel jsem se o něho. Ale to je jedno, rozhodčí pískl.
Na podzim jste Dukle dal tři branky, při dalším vzájemném souboji jste obranu soupeře také hodně zlobil. Je to váš oblíbený soupeř?
Nedal jsem gól, takže oblíbený není.
Čím to je, že se vám na jaře střelecky nedaří? Na podzim jste dal jedenáct gólů, od té doby jste skóroval už jen jednou…
To se stane. Na podzim mi tam spadlo skoro všechno, teď to trefuju do gólmana, do tyče, do břevna. To je normální. Podívejte se na brněnského hokejistu Petra Tona. Taky zkušený frajer, dal tolik gólů, ale když je to zakleté, tak je to zakleté.
Dal jste si nějaký cíl, kolik chcete v sezóně vstřelit branek?
Chtěl jsem dát devětadvacet gólů, ale to už asi nestihnu. Ne, já jsem rád, že jsem zdravý a že mám mužstvu pořád co dát. Ve svém věku si už cíle nedávám.
