Druhou šanci měl Fukal, hlavičkoval zcela sám téměř z malého vápna...
Špatně obsazený hráč po standardce. Víc se k tomu nedá říct.
Jak jste hráčům před vámi vynadal za ta chyby?
Normálně, nijak mimořádně jsem se nezlobil. Ticho ale nebylo. Chybu udělá občas každý. A fotbal o tom je. Góly padají po chybách těch druhých, tak to prostě je.
Připomněli jste si v kabině předchozí domácí porážku 0:3 od Jablonce v poháru ČMFS?
Samozřejmě, že jsme o tom hovořili. Chtěli jsme to odčinit. A taky jim vrátit ligovou porážku z podzimu. A už jsme nad nimi nevyhráli strašně dlouho.
Co rozhodlo o vaší výhře, když byl zápas dlouho vyrovnaný?
Měli jsme větší chuť, větší vůli po vítězství. V tom horku to bylo obtížné utkání. Jsme rádi, že jsme to dokázali.
Jaké bylo stát v tom horku, jaké panovalo, devadesát minut v brance?
Bylo to pořád lepší, než tam devadesát minut běhat (smích).
Jak je složité při tak malém množství zákroků, jaké jste měl dneska, udržet koncentraci, slunce pálí na hlavu...
Je to složité. Kluci mají míč třeba na přihrávky vícekrát na noze. Když se jedna nepovede, tak jim vyjde další. To já nemůžu. V tom je to složitější. Pořád si říkám: ještě není konec!