Při vítězství 1:0 nad Českými Budějovicemi jste se několikrát vytáhl. Který zákrok byl nejtěžší?
Nebyly to těžké střely v tom, že bych musel předvést zázračné zákroky, ale v tom, že se nedaly chytat do rukou. Míče jsem musel vyrážet. Naštěstí kluci byli včas na místě, aby to odkopli pryč.
Těsné vedení jste nedokázali zvýšit, soupeř neustále hrozil. Cítil jste na sebe velký tlak, abyste neudělal zbytečnou chybu?
Ne, vůbec, to je fotbal. Šance bohužel neproměňujeme, ale větší tlak necítím, ani si ho nepřipouštím. Ale přiznávám, že když vidím promarněné šance, jsou to pro mě muka. Spoluhráče někdy proklínám.
Úvod sezony naznačil, že jste dobře načasoval formu. Souhlasíte?
Po dvou letech zranění jsem konečně absolvoval celou přípravu. Z fyzického i psychického hlediska jsem se dal do kupy, pomohlo mi to. V přípravě jsem ale nechytil nic navíc, o to víc se ode mě čekalo v lize.
Podle trenéra Hoftycha vašemu sebevědomí hodně pomohla chycená penalta, kterou jste lapil Görnerovi ze Slovácka v poslední minutě generálky.
Pomohl mi i přímý kop Inemana ve stejném zápase, který jsem vyrazil. Chycená penalta pomůže každému brankáři, já ji naposled zneškodnil Urbánkovi někdy před čtyřmi lety v přípravě, od té doby jsem žádnou nechytil.