Slavíte záchranu, nebo jste smutní z prohry s Baníkem?
Je to takové smíšené. Na jednu stranu je to euforie ze záchrany, na druhou stranu porážka, která mrzí o to víc, že byla poslední v sezoně a ještě domácí. Je to taková hořká záchrana.
Byli jste před zápasem hodně nervózní?
Věděli jsme, o co se hraje, takže tam bylo trochu nervozity. Věděli jsme, že jen vítězství nám přinese stoprocentní jistotu. Měli jsme dost šancí, hlavně já, ale v koncovce to byla bída, navíc gólman Ostravy chytal výborně.
I přes prohru jste se zachránili, ale musel vám pomoci Jablonec, který doma porazil Zlín. Věděli jste, jak zápas na severu Čech probíhá?
Především musíme poděkovat Jablonci, že k tomu takhle zodpovědně přistoupil. V poločase jsme se dozvěděli, jak jasně vede a uklidnili jsme se. Řekli jsme si, že dáme míč na zem a zahrajeme si kombinační fotbal. Chtěli jsme potěšit fanoušky.
Kladno je v české nejvyšší soutěži tři roky, pokaždé bojovalo o záchranu. Není únavné hrát jen o udržení?
Únavné to není. Letos jsme z těch tří let měli nejvíc bodů a liga byla vyrovnaná. Doufám, že do příštích let se to zlepší a budeme hrát ve vyšších patrech tabulky.