"Je mi hodně špatně. Věřili jsme, že tady vyhrajeme, jinak bychom nemuseli do Jablonce vůbec jezdit, ale realita byla jiná," říkal zastřeným hlasem čtyřiatřicetiletý brankář Baránek. "Ale neprohráli jsme si to v posledním kole, první ligu jsme ztratili někde jinde dřív."
Po první půli jste prohrávali už 5:1, jaká byla situace v kabině?
Tam už nebylo co říct, stav byl jasný. Chtěli jsme to jen dohrát důstojně, ale to se nám nepovedlo."
V šesti předchozích kolech jste nasbírali šestnáct bodů, proč to nevyšlo ještě v Jablonci?
Finiš byl dobrý, ale tady jsme to nezvládli, nevím proč...
Jak je gólmanovi, který dostane z deseti střel šest gólů?
Co na to říct, je to špatné. Ale něco jsem ve své kariéře za čtrnáct a půl roku v nejvyšší soutěži už zažil, takže zkusím v té práci pokračovat dál.
Bude to ve Zlíně?
To se teprve rozhodne v nejbližších dnech podle uvážení majitele klubu. Ale starší hráči jako jsem já se většinou v takové situaci neudrží. Cesta domů bude smutná a dlouhá a vůbec nevím, co budu dělat. Asi vyjedu někam na dovolenou, je třeba se z toho sestupu otřepat, hodit teď všechno za hlavu, pak se připravovat dál na fotbal a čekat, jak se to vyvine dál. Jsem samozřejmě hrozně zklamaný, ale v životě se stávají horší věci.
