Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ještě jednou tak vlézt do brány. Oslavenec Blažek by překonal Bicana

Jihlavský gólman Jaromír Blažek. | foto: Karel Pešek, MAFRA

29 2014
Až se během pondělí bude vracet z návštěvy u maminky na Moravě, nezamíří s rodinou domů, ale za kamarády do známé pražské pivnice U Zlatého Tygra, aby oslavil dvaačtyřicáté narozeniny. „Někdy v říjnu jsem se tam zastavil po dlouhé době a na 29. prosince mi nechali dva stoly,“ říká fotbalový brankář Jaromír Blažek.

Je nejstarším prvoligovým hráčem současnosti. Aby se jím stal i historicky, musel by během jara za Jihlavu nastoupit alespoň na minutu. Z dostupných informací vyplývá, že legendární Josef Bican hrál ligu, když mu bylo 42 let, jeden měsíc a 26 dnů.

„Nesleduju svoje statistiky, natož tyhle historické. Ale když by to vyšlo, bylo by to skvělý. Aspoň mám zase nějaký cíl,“ říká s úsměvem Blažek, který příští rok v létě aktivní kariéru definitivně ukončí. Od letošního července je v Jihlavě náhradníkem a zároveň působí jako trenér brankářů.

Za reprezentaci jste chytal na Euru, zažil mistrovství světa, v Lize mistrů postoupil do osmifinále, se Spartou vyhrával tituly, Jihlavě jste pomohl k postupu mezi elitu. Co ještě chcete dokázat?
Už asi nic. Vlastně jedno fotbalové přání bych přece jen měl. Chtěl bych se rozloučit s kariérou na hřišti, ještě jednou si zachytat. Když budu neskromný, tak můžu říct, že jsem ve fotbale dokázal celkem dost.

Když se vám přání splní, stanete se nejstarším hráčem, který kdy nastoupil v nejvyšší soutěži. Jak se to poslouchá?
Hezky, ale na druhou stranu je to strašný, že já dědek ještě funguju.

Spíš je to obdivuhodné, ne?
Z mého pohledu spíš hodně bolavé. Jedu už přes závit. Ale v létě jsem se rozhodl, že dám ještě další rok. V Jihlavě mám závazky, jsem profesionál a musím si je splnit. Budu šťastný, když se zachráníme dřív než v posledním kole a já ještě jednou a naposled vlezu na hřiště. Samozřejmě, nezáleží jen na mně.

Nejstarší hráč první ligy

historická čísla

Jaromír Blažek chytal ligu, když mu bylo  41 let a 75 dnů. V českém poháru dokonce 41 let, 7 měsíců, 21 dnů

Josef Bican nastoupil v ligovém zápase, když mu podle dostupných informací bylo 42 let, měsíc a 26 dnů. Pokud Blažek nastoupí během jara, Bicana překoná.

Kdybyste se neloučil v bráně, mrzelo by vás to hodně?
Asi jo. Ale když se v Jihlavě liga udrží, tak budu taky spokojený. Bohužel, na hřišti se mi nepovedlo rozloučit se ve Spartě, tak aspoň kdyby to vyšlo na konci kariéry v Jihlavě. Na Spartě jsem se loučil, ale jako soupeř.

Sparťanský dres oblékáte alespoň při Silvestrovském derby. I letos to tak bude?
Jdu, to je jasný. Patří to k svátkům. Slávisty vždycky chceme porazit, ale když vidíme, koho proti nám postaví... Jsou dobří, hodně běhají. My to bereme tak, že se potkáme s klukama, se kterými se celý rok nevidíme. Pokecáme, pobavíme lidi. Pro fanoušky se hraje především. Měla by to být zábava, show. O výsledek nejde.

Přesně před rokem jste říkal: „Vidím před sebou jediný úkol, aby se Jihlava zachránila v lize a ať od nové sezony začne chytat můj kolega Honza Hanuš. Já bych byl ještě rok připravený, udržoval se.“ To vám vyšlo.
Taky jsem za to strašně rád. Pomalu se chystám na to, co budu dělat dál. Předávám mladším, co jsem se naučil. Snad se to daří. Teď si zase přeju, ať nejsou starosti se záchranou. A pak mám ještě ten osobní cíl.

Je konec kariéry definitivní?
Teď nevím, co bych řekl, kdyby mi Jihlava v létě nabídla, abych ještě rok vydržel. Jsem rozhodnutý, že se svou profesionální kariérou v první lize končím. Zdraví už není, co bývalo. Sám na sobě cítím, že to není stoprocentní. A nechci tam zůstávat jen proto, že se jmenuju Blažek.

Máte domluvené, že když Jihlava bude mít jistou záchranu, tak na jeden zápas půjdete chytat vy?
Jednou jsme to říkal našemu manažerovi Pepovi Jinochovi, ale to byl spíš takový uvolněný rozhovor. Jinak ne. Ale asi všichni tuší, co bych si přál.

Jaromír Blažek

  • narozen 29. 12. 1972
  • od deseti vyrůstal ve Slavii, za níž také v nejvyšší soutěži chytat začínal
  • první ligu dál chytal v Budějovicích, na Žižkově a v Bohemians 1905, odkud v lednu 2000 přestoupil do Sparty
  • na Letné působil s dvěma ročními přestávkami dvanáct let
  • ročník 2001/2002 strávil v Příbrami, od léta 2007 byl rok v Norimberku
  • jeho posledním zápasem za Spartu zůstane zapsána formální osmifinálová odveta českého poháru proti Znojmu 16. listopadu
  • ligu za Spartu chytal naposled 14. srpna na Slovácku, poté pokazil úvodní duel play-off o Evropskou ligu v Piatra Neamt proti Vaslui
  • za Spartu v lize odchytal 240 zápasů
  • slavil s ní šest mistrovských titulů, jeden má se Slavií v  roce 1996
  • čtyřikrát postoupil do Ligy mistrů
  • čtrnáctkrát reprezentoval, je účastníkem ME 2000, ME 2004, MS 2006 a ME 2008
  • od ledna 2012 je v Jihlavě

Už víte, co budete dělat dál?
V únoru dělám zkoušky na béčkovou licenci, pak začnu s áčkem. S tím už v lize můžu dělat asistenta. Profesionální licenci dělat nemusím, hlavního trenéra v lize dělat nechci.

Proč ne?
Nemám ty ambice. Vidím, jaké to je, zažil jsem spoustu trenérů. Díky, nechci. Radši budu dělat to, čemu rozumím. Jako trenér brankářů můžu být užitečnější. Nechci se zříkat odpovědnosti, ale být hlavním trenérem je kolikrát nevděčná role.

Jako trenér brankářů zůstanete v Jihlavě?
S majitelem panem Vaculíkem jsme to neřešili. Během podzimu nebyl čas, měli jsme jiné starosti.

Dlouho jste byli poslední, jak jste se cítil?
Hlavně mi nebylo jasný, proč jsme poslední. Mužstvo, které je vlastně stejné, půl roku hraje dobře a půl roku na prd. To jsou prostě nevysvětlitelné věci. Přijde nový kouč a najednou to jde. Petr Rada jako trenér nebyl špatný, ale jak už to chodí, klub nevyhodí hráče, kteří hrají špatně, ale trenéra.

V Jihlavě jste jich za tři roky zažil pět. Pivarníka, Komňackého, Radu, na podzim Kučeru, který se kvůli chybějící licenci přesune do role asistenta a hlavním bude Klusáček. Jak jste změny bral?
Úplně normálně, byl jsem na ně zvyklý ze Sparty. Jen Víťa Lavička je tam teď delší dobu. Tenkrát uběhl rok a vystřídali se dva.

Vy jste ve Spartě končil tak, že jste se zranil, po uzdravení byl dvojkou a za pár týdnů jste přistoupil na předčasné ukončení smlouvy. Mrzí vás ten konec dodnes?
Tenkrát mě to mrzelo. Ale už to jsou tři roky a zpátky se dívat nemůžu. Stalo se. Mám jiný život.

Život bez Sparty a s Jihlavou. Zavzpomínáte si občas na staré časy na Letné? Občas kluby srovnáváte?
Rozdíl mezi Spartou a Jihlavou je jako mezi Spartou a Bayernem. Z legrace snad můžu říct, že když máme dva tréninky denně, tak si musíme sušit ručníky na odpoledne. Ale vážně, překvapilo mě, jak dobře to v Jihlavě funguje směrem k hráčům. Jako jsou výplaty a další věci. Když pak člověk slyší od kluků z jiných týmů, že třeba dva tři měsíce nebrali...

Když jste tenkrát v lednu 2012 kývl Jihlavě, čekal jste, že zůstanete tři roky?
Nenapadlo mě, že tu budu tak dlouho. Počítal jsem, že pomůžu k postupu do ligy. A třeba zůstanu první rok, aby se mužstvo stabilizovalo. Dál jsem nepřemýšlel, ale zdraví mi drželo, tak jsem pořád ještě tady.

Jak zvládáte tréninky?
Když máme dva dny za sebou dvoufázové tréninky, tak druhý den už odpoledne nedávám. Jdu na rozcvičení a pak už mám dost.

Co vás bolí nejvíc?
Naposled koleno, ale to není nic vážného. K tomu kyčel, záda, pak se to spojí. Dám dva tři tréninky naplno a musím si dát jeden pohov. Pak zase jedu dál. Cítím, že tělo chce končit, už mi svítí červená. Udělám všechno proto, abych jaro zvládl. A pak sbohem.

A začnete bilancovat. Jaký je váš nezapomenutelný zápas?
V reprezentaci proti Německu na Euru v Portugalsku. Prohrávali jsme a otočili to. A ve Spartě s Laziem Řím, v poslední minutě dal Mára Kincl gól a my postoupili do osmifinále Ligy mistrů. Ten pocit, radost, euforie... Ani nevím, co jsem dělal, jestli jsem skákal, nebo běžel k lavičce. Když to zažiješ, pamatuješ si to do smrti. Nepopsatelný zážitek.

Na co jste hrdý?
Že mám dvě zdravé děti. A co se týče fotbalu, tak to je relativní. Spíš to držím v sobě. Jsem hrdý na to, co jsem dokázal, ale v životě jsou důležitější věci než fotbal.

Jaromír Blažek o "své" Spartě

„Sparta po nedávných změnách urazila velký kus cesty. Bohužel se jim stává, že důležitý zápas nedají. Proč? Jestli jako celek, že to hráčí nezvládají v hlavách? Nebo jim někdo vždycky na konkrétní zápas vypadne? Nevím, to si musí vyhodnotit. Ale styl, kterým se prezentují, výsledky přináší. Jen jim chybí ten poslední krůček.

Nevím, jaká je v kabině atmosféra, nejsem u toho. Ale když kluci na jaře udělali titul, byl jsem s nimi na parníku a atmosféra mezi nimi byla bezvadná. V tom problém nebude.

Udělali dobře, že trenéra Lavičku podrželi, i když by mě asi nepřekvapilo, kdyby skončil. Jenže koho by pak hledali? Z českých zdrojů nikdo lepší není.“

Co bylo zlomem v kariéře?
Přestup ze Slavie do Bohemky. Kariéra uvadala a v tu chvíli se nastartovala. A pak samozřejmě po třech letech přestup do Sparty. Kdybych nebyl v Bohemce, nikdy bych nebyl ani ve Spartě.

Ve Spartě jste legendou, s Letnou jste spojován. Ale o Bohemians jste nikdy příliš nemluvil.
Ale vzpomínám rád. Každý rok se s klukama, s kterými jsme tam hrál, scházíme. Byli jsme výborná parta. Já, Dalibor Slezák, Mára Nikl, Petr Grund, David Šindelář, Radim Straka, Radek Chadima. Nerad bych na někoho zapomněl. Chápu a rozumím, že mezi fanoušky pražských klubů je rivalita, ale Bohemka je klub, který člověk, když v ní byl, musí mít rád. Má svou atmosféru. Mně Bohemka hodně dala, nedám na ni dopustit.

V Bohemians jste byl napevno od roku 1996, to je osmnáct let. Co stojí za tím, že jste v lize pořád?
Pánbůh mi nadělil velkou porci zdraví. Kdybych nebyl fit, nemohl bych fungovat. Nejsem ten typ, který by občas nezašel na pivo a nedal si něco dobrého k jídlu. Ale starám se o sebe. Vím, kdy si co můžu dovolit.

Od příštího léta se už hlídat nemusíte. Těšíte se?
Nechci přelézt sto kilo. V poslední době jsem přibral dvě a půl kila, mám třiadevadesát a za žádnou cenu to nemůžu dostat dolů. Trénuju, makám, držím životosprávu. Ale nic, nemůžu se jich zbavit. Tak si říkám, že to bude asi tím věkem, prostě stařecký kila navíc.

Nemají s tím problém trenéři?
Přece po mně nemůžou chtít zázraky.



Tabulka ligy

Mužstvo Z V R P S B
1. FC Viktoria Plzeň 15 11 3 1 26:9 36
2. SK Slavia Praha 16 10 5 1 30:12 35
3. AC Sparta Praha 16 9 5 2 30:13 32
4. Fastav Zlín 16 9 4 3 27:18 31
5. FK Mladá Boleslav 16 8 4 4 28:18 28
6. FK Teplice 16 6 4 6 18:15 22
7. MFK Karviná 16 6 3 7 22:26 21
8. 1. FC Slovácko 16 4 6 6 20:25 18
9. Bohemians Praha 1905 15 5 3 7 15:22 18
10. FK Jablonec 15 4 5 6 23:25 17
11. Dukla Praha 16 4 4 8 21:22 16
12. FC Hradec Králové 15 5 1 9 17:26 16
13. FC Slovan Liberec 16 3 6 7 11:17 15
14. Zbrojovka Brno 16 2 9 5 19:28 15
15. FC Vysočina Jihlava 16 2 7 7 11:23 13
16. 1. FK Příbram 16 2 3 11 12:31 9

Známky

1,89

Vukadin Vukadinovič

Zlín

2

Muris Mešanovič

Slavia

2,05

Simon Deli

Slavia

Góly

10

Michal Škoda

Brno

10

David Lafata

Sparta

8

Jan Chramosta

Ml. Boleslav

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze