Za sedm let, co nastupuje v nejvyšší české soutěži, dal štítový záložník Mladé Boleslavi Ondřej Kúdela tři branky.
Snadno si odvodíte, že nikdy nepatřil mezi kanonýry a slovo střelec se s jeho jménem možná pojí vůbec poprvé v životě. "To máte pravdu, já góly nedávám," smál se po vítězném utkání na Žižkově, kde paradoxně svou brankou vystřelil svému týmu vítězství 2:1.
Stejný kousek se mu povedl i před týdnem proti Baníku Ostrava. "Jarní střelec," smál se trenér Boleslavi Miroslav Koubek. "Ondra hraje skvěle, zaslouží si to. Ty branky mu zvedají sebevědomí, z čehož profituje nejen on, ale my všichni," chválí si.
Podruhé za sebou vítězná trefa. Tomu už se říká střelecká forma.
Ze mě asi nikdy střelec nebude. Ty branky byly o štěstí.
I to se počítá, být ve správný čas na správném místě.
Je fakt, že to se mi dnes podařilo. Byla pořádná klika, že se balon ke mně odrazil.
Obránce Žižkova měl míč na noze, čekal jste, že se ukopne a míč vám přistane doslova na kopačce?
Doufal jsem, že by to nemusel trefit a naštěstí pro mě se to stalo.
První střela vám ale nevyšla a trefil jste jen obránce Bartla. Míč se k vám však znovu odrazil. To už bylo skutečné štěstí.
Poprvé mi to nesedlo ideálně. Míč se mi ale vrátil a dostal jsem druhou šanci. Ta už byla provedená, jak jsem chtěl.
Obě vaše jarní branky byly po střele z první. Náhoda, nebo tréninková praxe?
Spíš ta samotná akce je přenesena z tréninku. O to se snažíme pořád. Byl to pěkný útok, se skvělým centrem od Kuby Mareše.
Na Žižkově se hraje v neděli dopoledne. Je to hodně nepříjemné?
Určitě je to nezvyk. Sice od desíti normálně trénujeme nebo hrajeme přípravné zápasy, ale pořád to není liga. Je to zvláštní.
I proto jste možná zaspali začátek a rychle prohrávali.
Možná to s tím souvisí. Každopádně v kabině pak byla pěkná bouřka.
Přitom před týdnem s Baníkem jste to měli obráceně. Výborný začátek a na konci strach o výhru.
Tam jsme ve druhé půli hráli lehkovážně, byli jsme všude druzí.
