"Žili jsme si nad poměry, utratili jsme víc peněz, než jsme dokázali sehnat a teď přichází tvrdá realita. Musíme říznout do živého dřív, než bude pozdě."
Co přesně v těch svých deskách máte?
Zmapoval jsem všechny hráče, zaměstnance, údržbáře. V nejbližších dnech připravuji pohovory s každým v klubu. S některými se budu muset rozloučit, přestože je mám rád. Ale doba si žádá razantní opatření.
O dopadu ekonomické krize do sportu jste začal mluvit možná jako první už koncem minulého roku. Znamená to, že Jablonec je na tom hůř než jiné kluby?
V žádném případě, ale v posledních měsících minulého roku nepřicházela žádná dobrá zpráva. Tím, že jsem o tom začal mluvit, máme náskok a hráčská kabina to zaregistrovala. Pro rok 2009 jsem si dal předsevzetí, že to bude rok stabilizační, kdy musíme zvážit každý výdaj. Naším největším sponzorem bude úspora nákladů, to je mé krédo.
Kolik chcete ušetřit?
Naše náklady za kalendářní rok 2008 přesáhly 100 milionů korun. Největší položka jsou výdaje na hráče. Budeme si muset říct, že jsme provinční klub a nemáme takového partnera jako Liberec firmu Preciosa. Náš problém vždycky byl, že člověk se rozhoduje srdcem, a ne rozumem, teď je to potřeba obrátit.
Jak se šetření dotkne samotných fotbalistů?
Od 1. ledna jsem v klubu vyhlásil výjimečný stav. A když je výjimečný stav, tak nic neplatí. To myslím trochu v nadsázce, smlouvy jsou smlouvy. Chystáme se ale snížit počet profesionálních hráčů. U fotbalistů s vysokými kontrakty, které v létě končí, začnu jednat o prodloužení za jiných podmínek.
Co když odmítnou?
Když někdo nebude chtít jít cestou dohody, může se stát, že mu řeknu, ať požádá svého manažera, aby mu našel klub, který je schopen jeho finanční podmínky splnit. Ale to budou maximálně jeden až dva hráči. Nic si nevynucuju silou.
Miroslav PeltaKdyž jsou provozní problémy, tak peníze klubu půjčuji. Ale fotbal nefinancuji, ani to není mým cílem. Jsem jen manažer. A samozřejmě vlastník. |
Chci rapidně snížit základní platy a posílit výkonnostní složku. Když budou body a výsledky, hráči si vydělají, když ne, dostanou jen paušál. Zrušíme prémiový řád a každý hráč bude mít prémie určené individuálně. Máme dost času, liga začíná až na konci února. Plánuju, že bych na pár dní odjel s mužstvem na soustředění na Kypr, kde bych to chtěl projednat. S některými hráči jsem už mluvil. Kdo čte noviny a sleduje televizi, tak ví, že situace je vážná.
Byl Jablonec někdy v těžší situaci?
Nejhorší je, když máte finanční i sportovní problémy. A to není náš případ. Máme kvalitní kádr a po podzimu 22 bodů stejně jako sedmý tým tabulky. V minulosti jsme investovali hodně peněz do mladých hráčů, takže máme potenciál. Huber, Hloušek, Valenta, Eliáš, Vošahlík, Mešanovič, Haurdič, to jsou kluci, kteří by měli být přínosem pro Jablonec a mít i vyšší ambice. Na jaře se je budeme snažit zabudovat do kádru.
Má klub hodně dluhů?
Máme závazky, které nejsou malé, ale máme je už roky na podobné úrovni. Naši věřitelé jsou většinou partneři klubu. Problém není v závazcích, ale v nových příjmech. Vždycky jsme si říkali, že umíme 90 až 100 milionů korun na rok sehnat. Ale minimálně 50 procent našich partnerů má teď ekonomické problémy. Obávám se, že ta krize bude ještě daleko hlubší.
Kolik činí výdaje na hráče?
Na odměňování hráčů plus realizačního týmu jde 50 až 60 procent rozpočtu, ale v tom jsou i částky za přestupy. Protože se nám bohužel nedaří vychovávat vlastní hráče, musíme lákat fotbalisty odjinud. Dát jim dobrou smlouvu, aby měli motivaci k nám jít.
Ale teď asi velké nákupy neplánujete, že?
Je to tak. Zatím jsme získali jen Černého na půlroční hostování a dále na přestup Farkaše z Nitry, kterému končila smlouva. Ze Sparty prodloužili hostování brankáře Zicha. Buď už nepřijde nikdo, nebo ještě jeden hráč na hostování. Nezapomeňte, že v létě 2008 jsme nakoupili hráče za 17 milionů korun – Lafatu, Pavlíka, Kocourka nebo Vukoviče.
Nemůžou se fotbalové kluby domluvit, že hráče nebudou tolik rozmazlovat a sníží platy plošně?
Myslíte zavést platové stropy? O tom se hezky mluví, ale každý klub má vlastníka, který by měl vědět, na co stačí. Myslím, že plošná dohoda není možná.
A co snížit počet týmů v první lize?
Šestnáct mančaftů v lize je na Česko až až, to je fakt. Ale doteď jsme byli relativně úspěšní v mládežnických reprezentacích a bojím se toho, že když snížíme počet účastníků, omezíme těm klukům možnost dostat se do ligy. Zatím bych proto pro snížení nebyl.
V některých zemích si hráči přivydělávají mimo fotbal. Nebyla by to cesta?
V poslední době se hospodářství mimořádně dařilo a nebyl důvod přemýšlet tímto směrem. Teď je nová situace. Všichni obchodní partneři říkají: počkej, uvidíme za měsíc, za dva. Že bychom ale poslali hráče do práce, to zatím nehrozí. Ale uvidíme, jak bude situace vypadat na podzim, třeba to teprve potom bude hrůza.
Ohrozí finanční problémy herní soustředění týmu na Kypru?
Ne. Na Kypr jedeme jako každý rok, to je definitivní, soupeře máme zajištěné. Domluvené je i letní soustředění v Rakousku. Nechceme slevovat ze standardu.
Budete šetřit i na mládeži?
To je jediné místo, kde na peníze sahat nechci. Tam spíš naopak a část ušetřených prostředků investovat do rozvoje. Nejsme spokojeni s výkony mládežnických týmů – ve druhé dorostenecké lize jsme ve druhé polovině tabulky a v žákovské lize na sestupovém místě. To bychom potřebovali zvrátit.
Kterého sportu v Jablonci se podle vás krize dotkne nejvíc?
Problémy mají všichni, kdo shánějí miliony. Ale i ti, kteří počítají v desítkách tisíc. Teď je ve společnosti atmosféra, že by měl veškerý sport i kultura skončit. Proto je zapotřebí, aby se město zasadilo o podporu sportu. Nejen fotbalu.
Jak byste si pomoc města představoval?
Že se vytvoří grantová politika podle velikosti oddílů a úrovni soutěží. V minulosti jsme říkali, že město má zajistit sportoviště, ale teď vidím, že v této složité době bude potřeba větší podpory – někdo na energie, jiný na mládež.
Jak se město podílí na financování jabloneckého fotbalu?
Město v minulosti převzalo do vlastnictví areál, bylo investorem jeho výstavby a my mu platili nájem. Dnes už město nájem nežádá, platíme jen údržbu a provoz tělovýchovných zařízení.
Jste majoritní vlastník klubu. Co to obnáší?
Převzal jsem na sebe veškerou odpovědnost za hospodaření klubu. Firma Swarovski, která nás dřív podporovala, ukončila podnikání v republice a nabídla mi akcie. Kvůli ztrátám v minulých letech pak bylo zapotřebí navýšit základní jmění společnosti, což se podařilo – z 30 milionů na 350 milionů. Nehrozí nám proto, že bychom měli ztrátu vyšší, než je hodnota základního jmění, což by znamenalo návrh na konkurz. Mým cílem teď je stabilizovat finance a pak získat do klubu nové akcionáře.
Kdo by to měl být?
Více subjektů z regionu. Firmy, kterým se i v současné době daří a mají srdce pro fotbal, protože bez toho to nejde dělat. Já jsem jen přechodný akcionář, který bude hledat další partnery.
Máte vlastní podnikatelské aktivity. Prolínají se s fotbalem?
Ne, rodinné podnikání jsme od fotbalu oddělili. Já se starám jen o developerský projekt na Proseči, jinak privátní aktivity, jako je pronájem nemovitostí, řeší moje žena a snaží se, abych do nich zasahoval co nejmíň.
Proč?
Fotbal je moje vášeň a pořád v něm chybějí peníze. Moje manželka je chytrá žena a obává se, že bych měl chuť dávat je do fotbalu.
Takže vy do fotbalu vlastní peníze nedáváte?
Když jsou provozní problémy, tak je půjčuji. Ale fotbal nefinancuji, ani to není mým cílem. Jsem jen manažer. A samozřejmě vlastník.
Kde byste chtěl vidět Jablonec na konci sezony?
Někde uprostřed tabulky. Rád bych, aby si lidi řekli, že hrajeme kvalitní fotbal. A také abychom v derby na domácí půdě porazili Liberec. To by mi udělalo opravdu radost, protože tady na severu se žije těžko, když už jsme v tom derby tak dlouho nevyhráli.
Co se stane, až vás jednou fotbal přestane bavit a v jabloneckém klubu skončíte?
To snad ani nejde. Jablonecký fotbal je moje dítě, jsem v něm už od jedenadevadesátého. Jsme u veřejnosti vnímáni jako klub, který má kvalitní kádr, krásný stadion a dosáhl poměrně velkých úspěchů. Byli jsme v lize dvakrát třetí, vyhráli domácí pohár. Jsem připraven bojovat, abychom přežili a z těžkých chvil vyšli posíleni. To je můj cíl.
