Dvanáct minut před koncem zápasu si vzal na levé straně míč Emir Halilovič, došel s ním k rohu pokutového území, tam si ho zasekl na pravou nohu a střelou k zadní tyči dal gól.
„Tohle si pamatuji dost dobře, protože to byla od Emira super akce,“ vzpomíná hradecký obránce Tomáš Holeš na závěr téměř čtyři roky starého zápasu s pražskou Slavií.
Halilovičův gól tehdy vešel do historie hradeckého klubu, protože jím domácímu mužstvu zajistil vedení 3:2, o které už nepřišlo, a Hradec díky tomu pražskou Slavii porazil poprvé od roku 1994. Holeš je dnes jediným hradeckým hráčem, který se na této výhře podílel přímo na hřišti, odehrál tehdy celých devadesát minut.
Co vám z toho zápasu utkvělo v paměti nejvíc?
Určitě ten Halilovičův gól, protože ho dal ve chvíli, kdy jsem už moc nedoufal, že můžeme vyhrát. A také to, že to byl trochu bláznivý zápas.
Myslíte tím pět branek?
Tak, hrál se otevřený fotbal, nejdřív jsme prohrávali 0:1, pak vedli 2:1 a hráli dobře. Když Karol Kisel vyrovnal na 2:2, přišlo ochlazení, dost nás to zaskočilo. Ještě že to Emir tak pěkně udělal.
Byla z toho výhra, na kterou čekaly generace hradeckých fotbalistů. Hovořili jste tehdy před zápasem o tom, že se Hradci Slavii nepodařilo porazit tak dlouho?
Před zápasem asi ne, na to si nevzpomínám. O to příjemnější to bylo potom, když s tím někdo přišel. Nám ale hlavně to vítězství ohromně pomohlo v tabulce, navíc výhra nad Slavií, to je vždycky něco.
I když to tehdy už nebyl top tým z ještě nedávné minulosti?
To je pravda, už měl sezony, kdy se pohyboval i kolem nás. Ale stále to byla a je Slavia, k tomu tehdy ještě měla velká jména. Vzpomínám si, že hráli Kisel, Juhar, Latka, to byli či jsou výborní fotbalisté.
Na jaře vám to ale tehdy Slavia vrátila ve chvíli, kdy jste to nejméně potřebovali. Abyste si udrželi naději na záchranu, v předposledním kole jste potřebovali nejlépe vyhrát. To se nepodařilo a vy jste sestoupili.
I když jsem v tomto zápase nehrál, protože jsem měl problémy se zády, na ten zápas si moc dobře vzpomínám. Byl jsem se podívat, Slavia nám bohužel vůbec nedala šanci.
Nejdřív slavná výhra, pak sestupová prohra, jakým soupeřem pro vás Slavia tedy vlastně je?
Vždycky je to výjimečný zápas, ať se jí daří víc nebo míň. Doma je to svátek a když se hraje v Praze, je tam krásný stadion a výborní fanoušci, atmosféra. Tyhle zápasy mám rád.
Výbornou atmosféru teď můžete čekat i doma. První zápas sezony v Hradci, soupeř slavného jména, kterému se začalo pod novým trenérem dařit - lepší pozvánka pro diváky snad ani nemůže být. Jak to berete i vzhledem k formě soupeře vy hráči?
Že to pro nás bude hodně těžký soupeř, který v současnosti dohání, co ztratil, a dere se nahoru. V současné formě patří podle mě mezi české top týmy, s tím musíme počítat. Pro diváky to doufám bude svátek a pro nás hráče výzva zkusit takového soupeře porazit.
Ještě před několika týdny Slavia takovou formu neměla, zdá se, že se do ní dostala s trenérem Šilhavým. Co se změnilo?
Z herního pohledu to budeme probírat až po dnešním tréninku (rozhovor vznikl v pátek odpoledne - pozn. autor), trenéři nám k tomu určitě řeknou své. Z mého pohledu asi opravdu zafungovala osobnost trenéra Šilhavého, který dal týmu tvář a nebál se udělat některé změny. Posadil na lavičku třeba van Kessela, kterému se nedařilo. Potvrzuje se podle mě jen to, co se o trenéru Šilhavém ví - všude kde v předchozích angažmá byl, tam to fungovalo.
Jakou taktiku trenéři zvolí?
Myslím si, že ani proti Slavii nebudeme chtít být zalezlí v obraně, že se pokusíme aktivně je napadat a že budeme chtít hrát fotbal. To také znamená, že je budeme chtít přeběhat, to je náš styl hry.
S podobným záměrem jste šli i do zatím posledního ligového zápasu, který jste před dvěma týdny hráli v Plzni. Tam to ale na soupeře neúčinkovalo a prohráli jste 1:4. Jak jste tak vysokou prohru přijímali?
Těžko, hlavně po zápase z toho bylo velké zklamání, chtěli jsme se předvést. Byla to však Plzeň, kvalita, ale už je to pryč, teď se musíme koukat dopředu.
Poprvé v této sezoně budete hrát v Hradci, jak budete vzpomínat na Mladou Boleslav?
V dobrém, mně se tam hraje dobře, mají nádherný, útulný stadionek, kde je kontakt s diváky. V Hradci je to horší, ale to se snad vyrovná tím, že přijde hodně lidí. A doma je doma.
