Vzniklou situaci, jež ho poprvé v kariéře minimálně na půl roku vytěsnila z mladoboleslavské kabiny, ale zanedlouho dvaadvacetiletý obránce nevnímá nijak tragicky a se zapšklostí. Už také proto, že angažmá v Hradci mu dává možnost v lize hrát i nadále.
„Působí to tady na mě zatím parádně a těším se na každý trénink, který mám před sebou,“ hlásil nadějný stoper mezi dvěma úterními tréninky. První v Hradci absolvoval v pondělí poté, co jeho hostování na východě Čech bylo definitivně potvrzeno.
Lukáš Hůlka● Zanedlouho dvaadvacetiletý fotbalový obránce, který přišel do Hradce na půlroční hostování z Mladé Boleslavi. |
Vypadáte opravdu spokojeně. První štace mimo domov začíná dobře?
Je to pro mě trochu zvláštní, protože jsem mimo Boleslav opravdu poprvé, ale dojmy mám výborné a jsem nadšený. Do Hradce jsem se těšil, což se naplňuje.
Váš příchod do Hradce přišel jen necelý týden před prvním ligovým zápasem a vyjednávání o něm se zdálo být velmi krátké. Bylo opravdu tak rychlé?
Moc dlouho se o něm nejednalo, ale že by přišel z hodiny na hodinu a já se musel rozhodnout během chvíle, tak to zase ne.
Vy jste absolvoval větší část zimní přípravy v Mladé Boleslavi, i v zápasech jste toho odehrál poměrně dost.Jak to tedy bylo?
Trenéři nám už na začátku přípravy řekli, že nás je hodně a že musíme počítat s tím, že někteří odejdou hrát jinam. A první redukce kádru proběhla ještě před odjezdem na soustředění do Rakouska.
Tam jste strávili první únorový týden, tedy poměrně nedávno, kdy jste v kádru ještě byl.
Po návratu z Rakouska mi trenéři férově řekli, že bych na jaře asi moc nehrál a že můžu jít na hostování. Tehdy se začalo rozhodovat o tom, kde na jaře budu hrát. Bral jsem to, chci hrát.
Bylo víc nabídek a možností?
Tohle by teď nebylo na místě hodnotit. Jsem od pondělí hráčem Hradce a nic jiného nemá cenu řešit.
Skoro to vypadá, že Hradec vám je v této sezoně souzený. Větší část podzimu v Boleslavi hrál svá domácí utkání. Když jste proti němu hráli, vstřelil jste mu svůj na podzim jediný gól a nyní následujete svého mladoboleslavského spoluhráče Romana Poloma, který do Hradce přešel na podzim. Snad jste ani nemohl jít jinam...
Když se nad tím zamyslím, tak těch náhod je asi víc, takže se nad tím může člověk pozastavit. Nějakou roli to u mě opravdu nehrálo. (smích) ̈
Co tedy hrálo pro Hradec, který se na rozdíl od Mladé Boleslavi bude na jaře asi jen zachraňovat?
Jenom sportovní hledisko. Rozhodoval jsem se jen podle toho, kde bych mohl hrát, podle ničeho jiného. Neřešil jsem, jestli je klub v menším či větším městě, neřešil jsem, jestli po podzimu skončil na chvostu nebo někde jinde. Hradec na tom navíc není tak špatně a jsem tady od toho, abych mu pomohl ke klidnému jaru.
Hradec údajně sháněl stopera i proto, že Roman Polom není úplně v pořádku a neví se, jak bude na ligu připraven.
S tím můj příchod nesouvisí. Pokud by to bylo podáno tak, že přicházím na něčí úkor, bylo by to mylné.
Prošel jste všemi věkovými kategoriemi mládežnických reprezentací a na podzim jste si poprvé zahrál i za jednadvacítku, kterou na jaře v Polsku čeká mistrovství Evropy. Je to další motivace na jaře co nejvíc hrát a být vidět?
Ta je jednoznačná, i proto jsem rád, že jsem mohl jít tam, kde bych mohl šanci dostat. Na podzim jsem si jednadvacítku na chvíli zkusil a byl bych rád, kdyby to nebylo naposledy. Na evropský šampionát nemůže jet padesát hráčů a kdybych nehrál, moje šance by byly hodně malé. Je mi ale jasné, že nejdřív si musím vybojovat místo v sestavě Hradce.
