Takovou bilanci si asi při svém loňském letním přestupu na sever Čech z Opavy slovenský levonohý fotbalista nepředstavoval. "Přednost zkrátka dostávali jiní hráči, já jsem většinou přišel na hřiště tak na pět deset minut. I za takovou chvíli se dá samozřejmě něco ukázat, ale..., musím prostě pracovat na tom, abych trenéra přesvědčil, že mám na víc než na těch pět minut," tvrdí sedmadvacetiletý Guľa odhodlaně.
Možná se mu to povedlo doma proti Slavii, kde při remíze 1:1 patřil k nejlepším hráčům. Navíc precizně rozehrával standardní situace, po nichž Jablonečtí Pražanům zle zatápěli. "Máme vyrovnané mužstvo, hráči musí na svoji šanci čekat. To se netýká jen Adriana," vysvětluje jablonecký kouč Vlastimil Palička.
"Proti Slavii jsme změnili rozestavení a v něm se našlo místo i pro Guľu. Svůj post zvládl velmi dobře, jeho předností navíc je, že má vynikající střelu. Nezklamal mě. Uvidíme, co dál." Adrian Guľa je levák, proto ho v drtivé většině případů posílal Palička na levou stranu zálohy za Jozefa Webera. "Já se přitom cítím mnohem lépe ve středu zálohy," překvapil svou odpovědí Guľa.
"Trenér řekl, že na levé záloze je to jen alternativa, ve středu zálohy je to tady našlapané." Na levé straně jablonecké středové řady tedy plane „slovenský“ boj. Weber versus Guľa. "Je to těžké, je to výborný fotbalista. Ale jak jsme už ukázali třeba v přípravných zápasech, nebo i v některých mistrovských, můžeme hrát i spolu,“ tvrdí Adrian Guľa.
"Často se o tom s Jožkou bavíme, myslím, že by nám to i sedělo," uvažuje. "Ale samozřejmě není podstatné, co si myslím já, ale jakou taktiku zvolí trenér." V současných moderních systémech se někdy i ofenzivní krajní záložníci posouvají na post obránce. Nevidí tady třeba Guľa svoji šanci? "Né. S tím mě nestrašte. Právě na defenzivě musím hodně zapracovat."
