Že by pro něj měl zápas díky promarněnému podzimu minulé sezony větší náboj, však Kalas odmítá.
„To už jsem uzavřel. Zařadil jsem ten půlrok hluboko do šuplíku a nechci to už nikdy vytahovat,“ říká. „Nikomu nechci nic ukazovat, vždycky se snažím hrát tak, jak umím. I kdybychom hráli třeba proti Litvě nebo Maltě, snažil bych se stejně.“
Máte už Němce dobře zmapované?
Studovali jsme je před tím přátelským zápasem, teď si o nich ještě něco řekneme, protože jsou doplnění o pár dalších hráčů. Poctivě si je rozebereme a věřím, že budeme připravení.
Bude to jiný level než Dánsko a Srbsko?
Hlavně záleží na nás, co předvedeme. Pokud budeme hrát stejně, jako celý zápas se Srbskem, tak i Německo bude porazitelné.
Proti Dánsku ale zabralo. Co jste tomu říkal?
No, pravděpodobně přeřadili z dvojky na čtverku. Samozřejmě se čekalo, že když budou muset, tak Dány porazí. Ale my jsme byli ve stejné situaci proti Srbsku a zvládli jsme to taky. Teď přijde zápas pravdy.
Myslíte, že váš výkon se Srbskem Němce trochu vyděsil?
Nemyslím si, že Němce může cokoli vystrašit. Oni už před Eurem prohlašovali, že nemusí hrát přípravné zápasy, že raději postaví dvě vlastní jedenáctky proti sobě a stejně to bude plnohodnotný zápas... To když někdo řekne, tak se asi vyděsit nenechá. Ale to nám může nahrávat, třeba si mohou myslet, že nás zvládnou stejně snadno jako Dány.
Po úvodní porážce s Dánskem byl český tým zklamaný. Nálada se teď asi dost proměnila, že?
Rozdíl je to samozřejmě velký. Ale tak, jak jsme se rychle přeorientovali na Srby po zklamání s Dánskem, tak se musíme rychle přeorientovat na Němce po tomhle úspěchu. Musíme se připravit minimálně tak dobře, jako na Srbsko.
Proti Srbům hodně pomohlo, že jste se do sestavy vrátil vy a Václav Kadlec. Souhlasíte?
Tým šlapal celkově. Dařilo se už v prvním poločase proti Dánům, a to jsme tam přitom s Vaškem nebyli. Možná jsme pomohli, ale celkově to byl od první do devadesáté minuty týmový výkon. Nikoho bych nevyzdvihoval.
Nečekal jste, že Srbové budou nebezpečnější?
Čekal. Ale my jsme je vlastně do ničeho nepustili. Zabránili jsme tomu, aby vynikali jejich nejlepší hráči, potom se hraje každému těžko. To byl klíč k úspěchu, plnili jsme to devadesát minut, snad kromě jediné střely, kterou Tomáš Koubek chytil.
Jednou jste ale byl v problémech vy, když jste zastavil unikajícího soupeře hraničním skluzem...
No, to nebylo v hodině dvanácté, ale možná dvanáct nula pět (smích). Před chvilkou jsem to viděl ze záznamu, rozhodčí klidně faul mohl písknout. Ale netrefil jsem ho přes nohy, jen jsem mu zablokoval cestu. Takže když už by zapískal faul, červenou by určitě nedával. Po tom zákroku jsem navíc měl balon u nohy a on to vyhodnotil tak, že to bylo čisté, což asi nebylo. Nakonec jsem z ho... upletl bič a ještě zapráskal, takže dobrý.
Ale asi vám trochu zatrnulo, ne?
Já jsem si v tu chvíli byl jistý, že jdu na balon. Potom když ten hráč přepadával a já jsem věděl, že jsem míč naplno netrefil, netušil jsem, co se bude dít. Nakonec balon zůstal pod mojí nohou a vyjel jsem z toho dobře. Díky bohu za to.
Co jste říkal fanouškům? Atmosféra byla úplně jiná než předtím v Edenu.
Klobouk dolů před nimi. Tak, jak jsme si předtím trochu postěžovali na to, jak to dopadlo v Edenu, tak teď musím vyzdvihnout atmosféru na Letné. Lidi za námi stáli od začátku, my jsme se snažili a věřím, že jsme si tím výkonem řekli o velkou podporu. Snad to teď bude v Edenu podobné a první zápas se nebude opakovat.
Není rozdíl i v samotných stadionech? Letná je sevřenější než Eden, bývá tam bouřlivější kulisa.
Nevím... V Edenu jsem hrál dvakrát, na Letné taky. Třeba na zápasy proti Německu a Anglii, které jsme hráli v přípravě, moc diváků nebylo, což je pochopitelné. Ale teď to můžu hodnotit jen podle atmosféry, a ta byla úplně odlišná. Nevím, jestli je to stadionem, možná spíš tím, že jsme proti Srbům museli bodovat.
