Proti předposlední Olomouci jste se na výhru hodně nadřeli. Cítíte úlevu?
Jsem spokojený, protože jsme vyhráli. Ale ne úplně celý zápas probíhal, jak jsme si představovali. Věděli jsme, že Olomouc bude hrát o život. A taky - ať se nám to líbí, nebo ne - máme strašně náročný program a bylo to na pohybu hráčů v určitých fázích zápasů znát.
Jak jste tedy zápas viděl?
Odehráli jsme celkem dobře první poločas a velmi slušně začátek druhé půle. Ale po vstřelené brance jsme se zatáhli, nedokázali jsme podržet míč. Pak jsme se znovu zvedli a potvrdili jsme to dalším gólem. Podržel nás brankář Bičík, protože Olomouc měla dvě velmi dobré šance - vytáhl hlavičku Mahmutoviče a pak skvěle zasáhl i proti Ordošovi. To byly důležité zákroky, ale myslím si, že i na šance jsme vyhráli naprosto zaslouženě.
Říkáte, že první šanci vytáhl Bičík, ale podle televizních záběru se zdálo, že na čáře zahrál rukou Vácha (více o situaci zde). Nebál jste se penalty a červené karty?
Dobře, že se na to ptáte. Já jsem to řešil v poločase, protože jsem slyšel, že expert Robert Henn, no expert, prostě tenhle pán to zase v televizi okomentoval po svém. Není to poprvé, já se tomu až někdy směju, když si ty zápasy potom pouštím. Jeho výroky jsou fakt až úsměvné. Okamžitě jsem se zeptal Bičíka i Váchy a ani jeden z nich není hráč, který by mi lhal. Říkám jim, pánové byla to ruka, abych potom nevypadal jako blbec? Vácha odpovídá: Já po tom chtěl sáhnout, ale sáhl tam Bičík. Byl to jeho normální zákrok. Nemám o tom nejmenší důvod pochybovat.
Hrál sparťanský záložník Lukáš Vácha rukou? Takhle svůj záběr zvětšila televize O2 Sport.
Na střídačce jste se občas dost zlobil. Co vás vytočilo?
Já se zlobím každý zápas. Když vidíte některé chyby, které si představujete, že měly být řešené jinak, tak se zlobím. Zlobil jsem se, že jsme nepodrželi míč a že jsme některé balony nerozehrávali konstruktivně.
Pořád naháníte Plzeň. Byl jste za nerozhodného stavu s přibývajícím časem nervózní?
Nebyl. Začali jsme druhou půli velmi dobře, hned jsme měli šance Šurala a Lafaty. Problém nastal až po našem gólu. Ale mužstvo si je vědomé své síly, věděli jsme, že branku dáme, spíš jsme nechtěli inkasovat.
Cítil jste po čtvrtečním zápase proti Laziu u hráčů pokles motivace?
Pokles motivace ne, ale trošku jsme propadli pocitu, že to půjde samo, protože jsme prvních pět minut začali dobře. Spíš jsem viděl, že nám chybí první metr, dynamika, kterou normálně máme. Ve čtvrtek jsme skončili pozdě v noci - kluci se vydali strašně, protože s Laziem to byl zápas, kdy jsme tahali za kratší konec a běhali jsme víc bez míče. Pak cestování, hrajete třetí den odpoledne ve tři... To na pohybu musí být znát. Ať se to někomu líbí, nebo ne. Ale kluci pracovali dobře a postupem času to rozběhali.
Kolik sil vám před reprezentační pauzou zbývá do klíčového týdne, v němž hrajete v Říme a pak derby se Slavií?
Síla být musí, protože se dobře trénovalo. Nicméně jsem se na tohle téma bavil také s reprezentačním trenérem Pavlem Vrbou a oba jsme se shodli, že je strašně znát, jestli hraje třetí nebo čtvrtý den, jestli končíte pozdě v noci a hrajete odpoledne. Lidi, kteří to nezažili, nemají představu. Každá hodina odpočinku po obědě dodá hrozně energie, proto jsem rád, že do Lazia máme čtyři dny a se Slavií hrajeme večer, že jsme se dohodli, že nebudeme hrát od tří. Režim je pak úplně jiný a kluci vypadají jinak.
