"V minulých dvou dnech jsme totiž museli jezdit na běžkách bez stopy," povzdechl si Petr Švancara.
Především starší hráči, mezi které patří i dvaatřicetiletý nejlepší střelec týmu, se vypořádali se dvanáctikilometrovými výpravami lázeňským parkem výtečně. V čele se s velkým náskokem držela trojice Němčický, Urbánek, Švancara.
"Ale o rychlost nejde, základem je držet si tep na úrovni, kterou každému určily zátěžové testy. Já mám třeba mít tep 170," vysvětluje obránce Aleš Urbánek.
Kouč Josef Mazura si pak výkony svěřenců může zkontrolovat díky sporttesterům, speciálním hodinkám, které tep zaznamenávají. Švancara vyzkoušel od sportovního ředitele klubu Miroslava Soukupa i unikátní sporttester ohlídající polohu běžce.
"Jako mladý jsem si to v lese občas zkrátil, a když mě při tom starší hráč chytil, dal mi do držky. Ale když máte hodinky s GPS, tak si vás trenér pohlídá," vypráví útočník Švancara. "Sám už navíc moc dobře vím, že tu kondici nabíráme pro sebe, že to není trenérův výmysl."
Pro některé fotbalisty však byly běžkařské výpravy utrpením, které nemá s nabíráním kondice mnoho společného. Na lyžích tak vydrželo dvanáct hráčů, zbytek se ve sněhu bořil po vlastních. Čtveřice testovaných Makedonců či brazilský záložník Cleber zvolili jistější pohyb okamžitě.
"Neuměl bych zastavit," smál se při pohledu na své spoluhráče Jihoameričan a odmítal se k běžkám přiblížit byť jen kvůli fotografování. Po padesáti minutách běhu či běžkování toho měla většina hráčů skutečně dost. Dobrá nálada je ale neopouštěla.
"Jeden den zlomím hůlku, když mi koupí novou, tak se mi zase hned rozbije rukojeť. Jak pak můžu vyhrát?" zlobil se naoko záložník Tomáš Abrahám.
Kromě běžeckých fází tým absolvoval i tréninky v hotelové posilovně a tělocvičně, hráči se ale těšili hlavně na večerní rehabilitace ve wellness centru. Opakovaně navíc vyráželi do nedalekého Šumperku na fotbalové hřiště s umělou trávou.
"Takový je trend. Nejde o to, abychom hráče strhali. Kondici je samozřejmě nutné nabrat, ale příprava není šíleně náročná. Je klukům šitá na míru," říká trenér Mazura.
Sypající se sníh však do přípravy Slovácka ale i druholigového Zlína výrazněji promluvil. Oba týmy se dnes měly střetnout v Brněnských Ivanovicích na úvod zimní Tipsport ligy, ale kvůli sněhové kalamitě je zápas přesunutý na středu, kdy se nejprve od 13 hodin utká Slovácko s Olomoucí, poté bude následovat derby a od 17 hodin bude hrát Zlín s domácím Brnem. Soustředění v Losinách si tak Slovácko prodloužilo ještě o dnešní dopolední tréninkovou dávku.
Valenta byl devět let bez zimní přípravy, na běžky se těšilPrvní opravdovou zimní přípravu letos zažívá odchovanec fotbalového Slovácka Vít Valenta. Rodák z Kněžpole totiž už jako dorostenec vyrazil do světa a vrátil se teprve v létě po devíti letech. "Zimní příprava je pro mě novinka. V Holandsku i Belgii, kde jsem působil, totiž byla kolem Nového roku pauza maximálně dva týdny. Jinak se pořád hrálo, i mezi svátky," popisuje Valenta. Jak vlastně vzpomíná na předchozí dlouhou zimu bez mistrovského fotbalu, kterou zažil v dorosteneckém věku? "Pamatuju si, že tenkrát bylo víc sněhu. Dali jsme si jenom igelitové sáčky do kopaček a makali jsme na škvárovém hřišti v Hluku. Teď už se tomu můžu jen smát," vrací se v čase zpět střední záložník Slovácka. Zima bez přestávky podle něj má své výhody. "Nejlepší na fyzičku jsou totiž zápasy. Je jasné, že my hráči a ani diváci tu pauzu nemáme rádi. Tři měsíce jsme bez mistrovského utkání, to je hodně. I když neměl se zimním kondičním drilem dosud zkušenosti, zvládl týden ve Velkých Losinách bez potíží. "Na běžky jsem se vyloženě těšil. Tento rok jsem na nich předtím ještě nebyl, ale vždycky jsem jezdil se švagrem na běžkách při řece Moravě, když byl sníh," říká Vít Valenta. "Mezi klukama nejsem nějaký excelentní běžkař, spíš průměr." Průměrný byl i jeho první půlrok ve Slovácku, ve druhé polovině podzimu totiž plnil jen roli střídajícího hráče. "Budu se snažit prosadit zpátky do základu a pomoct manačaftu získat rychle body, abychom pak jaro dohrávali v klidu," uvažuje Valenta. "Ale návrat z Holandska už teď hodnotím kladně, rozhodně nelituju. No a rodina, ta je nejspokojenější, vždyť loni jsem doma ani nemohl prožít Vánoce." |
